24 C 239/2020-52 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 25. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5 988 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 988 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazené poplatky za členství ve fitness centru [anonymizována dvě slova]) za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný povinen platit žalobci podle členské smlouvy, uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu k této otázce nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z listiny nazvané„ Členská smlouva (předprodej)“, členské [číslo] soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] uvedenou smlouvu, v rámci níž žalovaný potvrdil a výslovně souhlasil se vznikem svého členství ve fitness centru [anonymizováno] (dále také jako„ klub“) [právnická osoba], [anonymizováno], a to v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ VOP“), které jsou na rubové straně této smlouvy a tvoří její součást. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobci za členství v klubu Fitness, které opravňuje člena klubu k neomezenému počtu návštěv klubu a k užívání veškerých posilovacích strojů a veškerého jiného k tréninku určeného vybavení v klubu, měsíční poplatek ve výši 499 Kč, který byl dle č.l. 10 VOP splatný vždy k 1. dni každého měsíce. Datum počátku členství bylo ujednáno na den [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z výpisu z účtu ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že, žalovaný dluží žalobci na členských poplatcích za období od 1. 12. 2017 do 30. 11. 2018 částku v celkové výši 5 988 Kč. Z dopisu ze dne 4. 2. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], která byla na základě plné moci ze dne 12. 6. 2014 žalobcem pověřena správou a vymáháním pohledávek žalobce, oznámila žalovanému, že dnem 18. 2. 2020 končí s žalobcem dohodnutá lhůta pro mimosoudní řešení pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 8 365,92 Kč, splatné dne 26. 2. 2018. Z kopie vrácené obálky soud zjistil, že obálka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 7. 2. 2020. 4. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odstavce 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] platně uzavřena členská smlouva jako smlouva nepojmenovaná (inominátní) v souladu s výše citovaným ustanovením občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas hradit žalobci členské příspěvky, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobci nezaplatil členské příspěvky za období od 1. 12. 2017 do 30. 11. 2018, soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s placením dluhu do prodlení, soud přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, když tento nárok a jeho výše je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby ve výši 2x 200 Kč, tj. 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava věci a sepis žaloby) a 2x režijní paušál po 100 Kč, tj. 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 000 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 7. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.