33 C 117/2021-64 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 22. 12. 2020 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 371 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společnosti [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 20 371,26 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 29. 4. 2020. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Úvěr byl poskytnut po prověření úvěruschopnosti žalované. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet], původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Celková výše nároku žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 20 371,26 Kč nejpozději splatných dne 29. 4. 2020. Žalobce dokládá pouze poslední splatnou fakturu z důvodu jejich velkého počtu, které byly žalované zaslány. 2. Usnesením ze dne 18. 6. 2021 č. j. 33 C 117/2021–10 byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně odstranil vady žaloby spočívající v nedostatečných skutkových tvrzeních, usnesení bylo žalobci doručeno dne 28. 6. 2021, žalobce na výzvu soudu nijak nereagoval. 3. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, u jednání dne 25. 8. 2021 uvedla, že si není vědoma toho, že by se žalobcem nebo jeho právním předchůdcem uzavírala smlouvu o úvěru, dále uvedla, že přes internet si peníze nepůjčuje. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Dne [datum] měla být uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi [právnická osoba] – právním předchůdcem žalobce a žalovanou, kdy byl v článku II. odst. 2. sjednán úvěrový limit až do výše 80 000 Kč s tím, že dle článku IV. odst. 5. písm. a) měl být úvěr vyčerpán v plné výši úvěrového limitu dne 29. 11. 2019 s tím, že úvěr byl poskytnut na dobu jednoho roku. Dle listiny vyhotovené právním předchůdcem žalobce nazvané platební informace představuje částku 20 371,26 Kč zůstatek po poslední platbě 14 221,36 Kč, 3× náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 3× 250 Kč a úroky za období čerpání 5 399,90 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 měla být pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná byla k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2020 podanou na poště dne 3. 8. 2020. 5. Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že účet číslo [bankovní účet] je účtem žalované, na účet byla dne 29. 11. 2019 připsána platba ve výši 6 000 Kč z účtu číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 20 371 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jehož základě čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 20 371,26 Kč. Usnesením ze dne 18. 6. 2021 č. j. 33 C 117/2021-10 byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby, mj. mu bylo uloženo doplnit skutková tvrzení o tom, jakým způsobem dospěl k výši žalované částky a z jakých konkrétních položek se tato částka sestává. Žalobce však na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, k jednání nařízenému ve věci se nedostavil a soudu proto nezbylo, než rozhodnout o zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, neboť v řízení nebylo řádně tvrzeno, jaká smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, jaká práva a povinnosti byly obsahem smlouvy, jak byly sjednány podmínky čerpání úvěru a v jaké výši žalovaná úvěr čerpala. Z předložených důkazů přitom jasně vyplývá, že není pravdou, že by žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20 371 Kč, když dle platební informace předložené žalobcem částka 20 371 Kč sestává z jistiny, náhrady účelně vynaložených nákladů a úroků. Předloženými důkazy nebylo prokázáno ani to, že by došlo k platnému uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, když žalovaná uzavření smlouvy zpochybnila a žalobce žádným způsobem nedoložil, že by k uzavření smlouvy došlo dálkovým způsobem tak, jak bylo popsáno na žalobě. 8. V řízení nebylo prokázáno ani to, že by právní předchůdce poskytl žalované nějakou peněžitou částku bez právního důvodu, neboť dne 29. 11. 2019 byla na účet žalované připsána pouze platba ve výši 6 000 Kč, avšak z ničeho nelze dovodit, že by šlo o platbu poskytnutou právním předchůdcem žalobce. Pokud měly být peněžní částky poskytnuty v jiný den, pak v žalobě chybí odpovídající skutková tvrzení a zároveň nebylo povinností soudu dohledávat tyto informace v bankou poskytnutém výpisu z účtu. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.