34 C 233/2020-39 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce [částka] prostřednictvím nabídky na poskytování finančních prostředků zveřejněné na internetové adrese právního předchůdce žalobce. Smlouva byla považována dle obchodních podmínek za uzavřenou poskytnutím zápůjčky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem do [datum]. Jelikož žalovaná poskytnutou částku neuhradila, dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce požaduje pouze úhradu jistiny dluhu, nikoliv poplatek za poskytnutí zápůjčky. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila, zásilky soudu si nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu internetový formulář smlouvy a obchodní podmínky, které však neprokazují uzavření smlouvy s žalovanou či zda byla žalovaná s těmito listinami vůbec seznámena. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů tato tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalované, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Uvedené listiny tak nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla údajná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Smlouva o postoupení pohledávek je uzavřena mezi údajným právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., avšak dle listin předložených žalobcem měla být smlouva o půjčce uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, nikoliv však [právnická osoba] Dále žalobce k důkazu předložil kopii faktury, kterou byla žalované vyúčtována částka [částka], která však poskytnutí zápůjčky či uzavření smlouvy neprokazuje. Žalobce nepředložil výpis z účtu, kterým hodlal prokazovat tvrzení o poskytnutí zápůjčky na účet žalované. Pokud žalobce předložil potvrzení pošty, které ani k důkazu nenavrhl, neprokazuje tvrzení žalobce o poskytnutí finanční částky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. na účet žalované, ale vyplývá z něj zaslání částky [částka] žalované poštovní poukázkou od odlišného subjektu. K jednání soudu dne [datum] se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o poskytnutí částky [částka] žalované. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy a tvrzení o poskytnutí částky [částka] žalované prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. Pokud nebylo prokázáno poskytnutí částky [částka] žalované, nelze žalobci vyhovět v tomto rozsahu ani z titulu případného bezdůvodného obohacení žalované. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož však žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.