34 C 242/2021-36 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.000 Kč, náklady ve výši 2.600 Kč, smluvní pokutu 1.200 Kč a poplatek 4.272 Kč. V žalobě uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 14.5.2021 smlouvu o úvěru v částce 4.000 Kč prostřednictvím nabídky na poskytování finančních prostředků zveřejněné na internetové adrese žalobce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem 4.272 Kč do 16.6.2021. Jelikož žalovaný poskytnutou částku neuhradil, vyúčtoval mu žalobce v souladu se smlouvou náklady spojené s uplatněním pohledávky 2.600 Kč a částku 1.200 Kč na smluvní pokutě. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru a předsmluvní informace, které však neprokazují uzavření smlouvy s žalovaným či zda byl žalovaný s těmito listinami vůbec seznámen. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedené listiny tak nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Upomínkami ze dne 24.6.2021, ze dne 7.7.2021 a ze dne 22.7.2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. Dále žalobce k důkazu předložil potvrzení o provedení plateb 4.000 Kč a 1 Kč, ze kterých však není patrné, o účet jakého subjektu se jedná, když osoba je identifikována pouze označením„ [celé jméno žalovaného]“. Z kopie občanského průkazu žalovaného nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. K jednání soudu dne 10.11.2021 se žalobce nedostavil. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy, poskytnutí částky 4.000 Kč žalovanému a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o sjednání požadovaných poplatků a smluvních pokut. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy, poskytnutí částky 4.000 Kč žalovanému a sjednání poplatků a smluvních pokut prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalovaného. Jelikož však žalovanému dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.