34 C 265/2020-44 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s úrokem z prodlení od 15.3.2016 do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce 1.500 Kč prostřednictvím nabídky na poskytování finančních prostředků zveřejněné na internetové adrese právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem do 14.3.2016. Jelikož žalovaný poskytnutou částku neuhradil, dostal se do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Žalobce požaduje pouze úhradu jistiny dluhu, nikoliv poplatek za poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu internetový formulář, který však neprokazuje uzavření smlouvy s žalovaným či zda byl žalovaný s listinou vůbec seznámen. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedená listina tak nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listině uvedeny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 byla údajná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19.1.2018. Dopisem ze dne 2.4.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě. Dále žalobce k důkazu předložil kopii faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována částka 1.500 Kč, a potvrzení o provedené platbě, ze kterého však není patrné, kdo je majitelem účtu, na který měla být platba uhrazena. Pokud žalobce navrhoval k důkazu výpis z účtu, tuto listinu soudu nepředložil. Z tabulky (č.l. 21 spisu) nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění. K jednání soudu dne 15.2.2021 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o poskytnutí částky 1.500 Kč žalovanému. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy a tvrzení o poskytnutí částky 1.500 Kč žalovanému prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. Pokud nebylo prokázáno poskytnutí částky 1.500 Kč žalovanému, nelze žalobci vyhovět v tomto rozsahu ani z titulu případného bezdůvodného obohacení žalovaného. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalovanému. Jelikož však žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.