34 C 296/2020-54 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč za dobu od 12. 6. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 640,60 Kč, úrok ve výši 3.642,39 Kč a částku 1.968,06 Kč. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne 25.7.2017 smlouvu o úvěru na částku 4.700 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 4.700 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit. Smlouva byla dle článku III. uzavřena v elektronické podobě a žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační sms zprávou. Úvěr čerpala žalovaná bezhotovostně na svůj bankovní účet. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na smluvní pokutu, poplatky, úroky a úroky z prodlení. Na základě fúze sloučením došlo k zániku právního předchůdce žalobce a přechodu jeho jmění na [právnická osoba] Na žalobce byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne 11.6.2019. Dle tvrzení žalobce bylo ze strany žalované uhrazeno 4.900 Kč. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. Zástupce žalobce omluvil neúčast žalobce a zástupce žalobce při jednání soudu dne 22.2.2021. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu text Smlouvy o úvěru. Ze Smlouvy o úvěru nevyplývá, že by tato smlouva byla uzavřena žalovanou, jelikož není žalovanou podepsána. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalované, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. K totožnému závěru soud dospěl ohledně žalobcem předložené tabulky na č.l. 26 spisu. Uvedené listiny nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. V případě žalobcem předloženého formuláře není zřejmé, zda s touto listinou byla žalovaná seznámena. Dále žalobce předložil projekt fúze, smlouvu o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení, které mají prokazovat tvrzení žalobce o nabytí údajné pohledávky za žalovanou. Dopisem ze dne 10.3.2020 vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 11.123,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 281,75 Kč. Z výpisu z účtu není patrné, zda byla skutečně konkrétní platba zaslána na účet žalované, když žalovaná není mimo jména a příjmení jakkoliv dále identifikována. K jednání soudu dne 22.2.2021 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru právním předchůdcem žalobce s žalovanou a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o poskytnutí částky 4.700 Kč žalované. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a tvrzení o poskytnutí částky 4.700 Kč žalované prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. Za situace, kdy žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru, nebyl prokázán ani jím tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty či poplatků, jelikož z žádné k důkazu provedené listiny nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla sjednána smluvní pokuta v uvedené výši či poplatky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož však žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.