41 C 159/2021-27 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 15. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 700 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 292,45 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě, je považován za poplatníka televizního poplatku, když ani po výzvě netvrdí opak, neplnil svou povinnost v souladu se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích platit televizní poplatek ve stanovené výši. Tuto povinnost žalovaný nesplnil v roce 2019 v měsících květen až prosinec a v roce 2020 v měsících leden až prosinec, když v těchto měsících nezaplatil měsíční televizní poplatky ve výši 135 Kč Celkem tak nezaplatil částku 2 700 Kč. Podle zákona byl poplatek splatný vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, proto žalobkyně požadovala i úroky z prodlení z dlužných poplatků. Tyto úroky kapitalizovala u každého dlužného poplatku až do vyhotovení žaloby (k 15. 4. 2021) na celkovou výši 292,45 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků, na výzvu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný jako fyzická osoba, která je odběratelem elektřiny z distribuční soustavy, je považován za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatky, pokud čestným prohlášením neoznámí opak, byl povinen hradit podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek 135 Kč měsíčně. Tento žalovaný v období od května 2019 do prosince 2020 nezaplatil. Celkem za 20 měsíců (20 x 135 Kč). Na televizních poplatcích tak dluží částku 2 700 Kč. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k zaplacení předmětného dluhu. Na výzvy žalovaný nereagoval. 5. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný ač se stal v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku, stanovené poplatky nehradil v období květen 2019 až prosinec 2020, tj. 20 měsíců. Podle § 6 citovaného zákona výše měsíčního televizního poplatku v období, kdy žalovaný poplatky neplatil, činila 135 Kč. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že poplatky v tomto období žalobkyni platil, bylo žalobě vyhověno a žalovanému bylo uloženo, aby zaplatil žalobkyni částku 675 Kč. 6. Žaloba byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného příslušenství, když poplatek má být podle uvedeného zákona placen vždy do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaný se tak dostal do prodlení vždy 16. dne v měsíci, za který dlužil příslušný poplatek. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Proto bylo žalobě vyhověno i v této části, když výše požadovaných úroků z prodlení není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 726 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 2 úkony právní služby po 200 Kč, když právní služby byly spatřovány v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 600 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 726 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).