7 C 52/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 820 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná jako provozovatel tohoto vozidla neměla ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon). Vozidlo tak bylo nepojištěno 160 dní. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu ve výši 7 520 Kč, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále jí vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem zaslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy ke dni 22. 9. 2020. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně v žalobě zcela konkrétně specifikovala výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázala na příslušnou právní úpravu. Žalobkyně se s ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 7 820 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně nerozporovala, neuvedla, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.); žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení a žalovaná se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou jakožto vlastníka/provozovatele vozidla [registrační značka], [VIN kód] k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum] spolu s náklady uplatnění celkem v částce 7 820 Kč, a to v prodloužené lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem [datum]. Žalovaná tak byla ode dne [datum] v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč žalobkyní opakovaně vyzývána upomínkou ze dne [datum] a upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, a to i přes zaslání předžalobní upomínky její právní zástupkyní (upomínka ze dne [datum] spolu s informací k podané zásilce). Bylo tak prokázáno, že žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla, [registrační značka] porušila povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona, když v době od [datum] do [datum], tj. 160 dní, provozovala vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobkyni tak za tuto dobu v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě tohoto příspěvku, jehož výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu (160 dní) a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., určena částkou ve výši 47 Kč. Výše příspěvku tak činí 7 520 Kč. Žalovaná byla v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinna žalobkyni zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byla zaslána žalované a splatnost příspěvku na jeho vymáhání nastala dne 22. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně se tak po ní oprávněně domáhá jak částky 7 520 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 7 820 Kč. Žalovaná nezaplatila žalobkyni ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobkyně se po ní oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 200 Kč, příprava a převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby). Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (189 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.