8 C 119/2015-1387 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou 17. 12. 2012 domáhal zaplacení částky 3.736.664,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 525.980 Kč za dobu od 16. 12. 2006 do zaplacení, z částky 228.509 Kč za dobu od 16. 12. 2006 do zaplacení, z částky 395.000 Kč za dobu od 28. 12. 2007 do zaplacení, z částky 352.677 Kč za dobu od 29. 12. 2007 do zaplacení, z částky 250.000 Kč za dobu od 29. 11. 2008 do zaplacení, z částky 250.000 Kč za dobu od 1. 12. 2008 do zaplacení, z částky 350.000 Kč za dobu od 4. 12. 2008 do zaplacení, z částky 350.000 Kč za dobu od 5. 12. 2008 do zaplacení, z částky 350.000 Kč za dobu od 6. 12. 2008 do zaplacení, z částky 221.000 Kč za dobu od 9. 12. 2008 do zaplacení, z částky 371.000 Kč za dobu od 13. 12. 2008 do zaplacení a z částky 92.498,50 Kč za nespecifikovanou dobu. Žalobce podal žalobu původně proti třem žalovaným, a to proti [jméno] [příjmení], [datum narození], [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce tvrdí, že žalovaní [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalované] vedli účetnictví žalobce, které bylo zajištěno při domovní prohlídce jejich obydlí 27. 5. 2009, a žalobci bylo vydáno 15. 12. 2010. V účetnictví se nacházejí faktury žalovaného [jméno] [příjmení] za zprostředkování na různých stavebních akcích, a na základě těchto faktur žalovaní [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení] vyplatili na základě pokladních dokladů shora uvedené částky, jejichž součet představuje žalovanou částku. Žalobce požadoval, aby všichni 3 žalovaní byli zavázáni k zaplacení žalované částky společně a nerozdílně. 2. Usnesením ze dne 10. 4. 2015 č. j. 8 C 212/2012-151 byla věc vedená o návrhu žalobce proti žalované [celé jméno žalované] o zaplacení částky 3.736.664,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyloučena k samostatnému řízení, a nadále je věc vedená pod sp. zn. 8 C 119/2015. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2015 č. j. Ncp 107/2015-156 bylo rozhodnuto tak, že k projednání a rozhodnutí ve věci vedené proti zbývajícím dvěma žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, přičemž věc byla postoupena Krajskému soudu v Brně. U Krajského soudu v Brně je řízení proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vedeno pod sp. zn. 18 Cm 157/2015. 3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 92.498,50 Kč, a soud usnesením ze dne 27. 8. 2018 č. j. 8 C 119/2015-388 řízení v této části zastavil a zároveň odmítl návrh žalobce, jímž se domáhal po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky bez specifikace. Krajský soud v Brně usnesením z 20. 3. 2019 č. j. 74 Co 204/2018-464 změnil citované rozhodnutí podepsaného soudu ve výroku II tak, že řízení o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 92.498,50 Kč zastavil. 4. Soud tedy věcně rozhodoval o částce 3.644.166 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek a za období uvedená ve výroku I tohoto rozhodnutí. Žalobce tvrdí, že jako společnost vznikl 26. 6. 1998 a dne 21. 4. 2000 do ní přistoupil manžel žalované [příjmení] [příjmení] a stal se jejím jednatelem po dobu 2 let a jeho funkce zanikla 21. 7. 2002. Manžel žalované však nadále za žalobce jednal a účetnictví vydal žalobci až 15. 12. 2010. V něm byly nalezeny faktury vystavené [jméno] [příjmení] za zprostředkování různých obchodů v celkové výši původní žalované částky. V účetnictví žalobce, které zpracovávali žalovaná a její manžel, se nacházejí dodavatelské faktury [jméno] [příjmení] na částky 525.980 Kč, 92.498,50 Kč, 747.677 Kč, 1.071.000 Kč, 571.200 Kč a 499.800 Kč, vystavené v letech 2006 až 2008 za zprostředkování na různých akcích, a to na akci [obec] pro [anonymizováno], na akci [anonymizováno] pro [anonymizováno], na druhou etapu [obec] na akci [anonymizováno], zprostředkování gabionových košů pro [právnická osoba] na akci [obec], na akci [obec] u [obec] a na akci [anonymizováno] [obec]. Žalovaná a její manžel zpracovali, podepisovali a realizovali pokladní doklady na částky uvedené ve výroku 1 tohoto rozhodnutí, a tyto částky byly [jméno] [příjmení] vyplaceny, ačkoliv mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] žádná smlouva o zprostředkování nikdy uzavřena nebyla. Na výdajových a příjmových dokladech jsou podpisy [jméno] [příjmení] a žalované, s tím souvisejí i doklady o zaúčtování těchto pokladních dokladů v účetnictví žalobce, a toto účetnictví bylo zabaveno policií v rodinném domě žalované a jejího manžela dne 27. 5. 2009 a současnému jednateli žalobce byly tyto doklady vydány 15. 12. 2010. Z dokladů vyplývá, že žalovaná z majetku žalobce vyplatila [jméno] [příjmení] celkem 3.644.166 Kč, tuto částku zaúčtovala do účetnictví žalobce, přičemž za společnost žalobce tyto úhrady nikdo neschválil. Dne 3. 2. 2009 nynější jednatel žalobce obdržel od manžela žalované doklady, mezi nimiž jsou rovněž pokladní výdajové doklady označeny razítkem kopie, opatřené podpisem manžela žalované, avšak není na nich podpis [jméno] [příjmení] ani žalované. K jejich podpisu tedy došlo až v období od 3. 2. 2009 do 27. 5. 2009, a nikoliv v letech 2006 až 2008, jak je na nich uvedeno, což vylučuje vyplacení příslušných částek ve dnech uvedených na dokladech, avšak tyto doklady prokazují zmenšení majetku žalobce ve výši žalované částky. Manžel žalované jakožto dřívější jednatel žalobce si v předmětném období fakturoval měsíčně za zprostředkovatelské služby 11.900 Kč a jedenkrát ročně fakturoval další nespecifikované zprostředkovatelské služby. Není proto možné, aby tytéž zprostředkovatelské služby ve stejném období žalobci účtoval ještě [jméno] [příjmení]. Žalovaná neměla s žalobcem uzavřenou žádnou písemnou smlouvu o vedení účetnictví, avšak prováděla účetní zápisy v účetnictví žalobce a vyplácela hotovost, aniž jí k tomu opravňovala jakákoliv smlouva s žalobcem. Jednala proto jako nepodnikající fyzická osoba, a proto odpovídá podle občanského zákoníku za úbytek hotovosti na pokladně žalobce z důvodu úhrady fiktivních faktur na základě pokladních dokladů podepsaných žalovanou. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že je označena v žalobě jako fyzická osoba nepodnikatel, i když jako účetní působila pro žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná, žaloba tedy měla směřovat vůči žalované jakožto podnikateli, a žalovaná tudíž není pasivně legitimována. Podle žalované je celá pohledávka žalobce již promlčená, když tvrzená škoda měla být způsobena v letech 2006 až 2008, a žalobce se o tom měl dovědět nejpozději 15. 12. 2010, kdy mu policie vrátila účetnictví, jak žalobce uvedl. V řízení však bylo zjištěno, že kopie účetnictví byly žalobci předány již 3. 2. 2009, žaloba byla podána 17. 12. 2012 a s ohledem na dvouletou subjektivní promlčecí lhůtu již došlo k promlčení. Jednatel žalobce [titul]. [příjmení] věděl o veškerých krocích společnosti žalobce i v letech 2006 až 2008, kdy probíhala spolupráce žalobce s [jméno] [příjmení]. Policejní orgán na podnět [titul]. [příjmení] provedl rozsáhlé šetření a nakonec zjistil, že [titul]. [příjmení] stále pokládá [jméno] [příjmení] za jednatele žalobce, i když podle [titul]. [příjmení] tato funkce [jméno] [příjmení] zanikla 21. 7. 2002. Mezi [titul]. [příjmení] a manželem žalované probíhala e-mailová komunikace, z níž je patrno, že manžel žalované byl oprávněn uzavírat jménem žalobce obchody. Podle policie [titul]. [příjmení] vyhovovalo a měl z toho finanční profit, kdy manžel žalované zajišťoval odbyt gabionů pro [právnická osoba] [právnická osoba] Žalovaná vykonávala pro žalobce účetní činnost na základě ústní dohody mezi tehdejším jednatelem žalobce [jméno] [příjmení], tedy jejím manželem, o čemž byl [titul]. [příjmení] informován, a například v roce 2006 požadoval po žalované prostřednictvím jejího manžela zaslání přehledu plateb za minulé období s tím, že obdobný přehled mu zasílala i v roce 2005. Společnost žalobce a podnikatel [jméno] [příjmení] spolupracovali od roku 2006 na základě ústní dohody, jejímž předmětem bylo zprostředkování dodávek zboží žalobce dalším subjektům, za což [jméno] [příjmení] byla vyplácena provize. Tento podnikatel zprostředkoval a umožnil žalobci dodání zboží na konkrétní stavební akce různým firmám, které zboží dodané žalobcem dále zpracovávaly, přičemž za dodání zboží na takové stavby žalobce získal peněžní prostředky, které by bez aktivity [jméno] [příjmení] nezískal. [jméno] [příjmení] tedy umožnil žalobci obchody, které by jinak žalobce nemohl realizovat. [jméno] [příjmení] vystavoval faktury vždy po projednání s manželem žalované jakožto jednatelem žalobce. Tuto spolupráci s [jméno] [příjmení] potvrdili i investoři různých stavebních akcí, a to [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] [jméno] [příjmení] i manžel žalované obdobným způsobem vypovídali ohledně této spolupráce před policií i před soudem. Policie po šetření neshledala žádné pochybení ani protiprávní jednání na straně žalované ani jejího manžela. Žalovaná vyhotovova