8 C 214/2020-43 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou [částka]. Tvrdí, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný tuto povinnost splnil dne [datum]. Žalovaná částka představuje nezaplacené televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně za 5 měsíců, a to prosinec 2018 až duben 2019. Žalovaný žalobci na tuto částku dosud ničeho neuhradil ani po výzvách žalobce. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svojí obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalovaný jakožto držitel televizního přijímače se řádně přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku u České pošty na předepsaném tiskopisu v měsíci září 1989. Nezaplatil televizní poplatky za 5 měsíců, a to prosinec 2018 až duben 2019. V měsíci dubnu 2019 se žalobce jakožto poplatník z evidence poplatníků odhlásil. Při výši poplatku [částka] za měsíc činí součet těchto poplatků žalovanou částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě poplatků za všechny zmíněné měsíce dopisem z [datum], který byl žalovanému uložen na poště [datum] a dne [datum] vhozen do poštovní schránky žalovaného. Dalším dopisem z [datum] žalobce znovu žalovaného vyzval k úhradě dluhu, dopis byl odeslán doporučeně dne [datum], žalobci se vrátil nedoručený, neboť žalovaný si jej nevyzvedl na poště. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky dopisem z [datum], který byl žalovanému uložen na poště [datum] a [datum] byl žalovanému vhozen do jeho poštovní schránky. Žalovaný dosud dlužné poplatky za žalované měsíce žalobci nezaplatil. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Poplatníkem tohoto poplatku je ve smyslu § 3 odst. 2 téhož zákona fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Na straně žalovaného nebyly zjištěny žádné předpoklady pro osvobození od televizního poplatku, ani žádné skutečnosti svědčící o tom, že by žalovaný o takové osvobození kdy požádal. Povinností fyzické osoby nepodnikatele, a tedy i žalovaného, je platit televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více, včetně televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Výše poplatku činí podle § 6 téhož zákona částku [částka] měsíčně. 5. Poplatek je splatný v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 téhož zákona nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce a platí se podle § 7 odst. 1 téhož zákona provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, anebo prostřednictvím pověřené osoby. Pokud se poplatník odhlásí z evidence poplatníků, zaplatí televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona, jak je stanoveno v § 7 odst. 5 téhož zákona. 6. Žalovaný jakožto poplatník televizního poplatku splnil svoji povinnost ve smyslu § 8 odst. 2 citovaného zákona oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to v měsíci září 1989 u České pošty. Z evidence poplatníků se odhlásil v měsíci dubnu 2019, tudíž jeho povinností bylo za tento měsíc duben 2019 televizní poplatek v plné výši uhradit. Žalovaný však nedostál své povinnosti zaplatit televizní poplatky za shora uvedených 5 měsíců, prosinec 2018 až duben 2019. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto poplatků výše uvedenými dopisy a poskytl mu k tomu vždy dostatečnou a přiměřenou lhůtu, jak žalobci ukládá ustanovení § 10 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po 3 výzvách poplatky nezaplatil, je žalobce oprávněn domáhat se úhrady televizních poplatků u soudu podle téhož ustanovení. 7. Žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každého poplatku, tedy od šestnáctého dne měsíců prosinec 2018 až duben 2019. Sazba úroku z prodlení je stanovena v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., když účastníci si jinou sazbu úroku z prodlení neujednali. Ve druhém pololetí roku 2018 činila tato úroková sazba 9 % ročně a v prvním pololetí roku 2019 činila 9,75 % ročně. Žalobce, i když má právo na zaplacení úroků z prodlení za dobu až do úplné úhrady dlužných televizních poplatků, nárokuje úroky z prodlení u každého měsíčního televizního poplatku pouze do [datum]. Soud ověřil, že úrok z prodlení za žalobcem požadovaná období činí [částka]. 8. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení [částka] podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal v souladu s ustanovením § 142a o s. ř. žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní pomoci po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 2 paušálů režijních výloh po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z částky [částka], která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna i paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Při stanovení výše odměny a paušálu za právní zastoupení soud použil ustanovení § 14b a nikoliv § 7 advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.