14 C 192/2021-48 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 24. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia [registrační značka], které bylo žalobcem dne 7. 10. 2020 odtaženo z ulice [ulice] v [obec] za účelem blokového čištění v dané ulici. Vozidlo bylo poté vráceno zpět do místa odtahu. Žalovaná částka 1 500 Kč představuje cenu za odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu. Žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo již prodal, avšak kupující [jméno] [příjmení] se vyhýbá přepsání vozidla na svoji osobu. Nicméně žalovaný částku 1 500 Kč žalobci zaplatil. Žalobce proto v této části vzal žalobu zpět a soud v částce 1 500 Kč řízení zastavil podle § 96 o.s.ř. Předmětem řízení bylo tedy pouze příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení z částky 1 500 Kč od 31. 12. 2020 do 15. 6. 2021 (zaplacení dlužné částky). Soud tento nárok žalobci přiznal, neboť požadovaný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Přestože byl žalobce úspěšný soud mu náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť podle § 142a odst. 1 o.s.ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně sedmi dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobce tuto výzvu k plnění žalovanému zaslal a rovněž ani zástupce žalobce tento úkon neúčtuje. Dalším důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení je ustálená soudní judikatura, která považuje statutární města za subjekty, které mají dostatečnou personální i odbornou kapacitu řešit podobné bagatelní spory svými zaměstnanci. Proto je zastoupení advokátem v této věci považováno za neúčelné.