14 C 25/2022-27 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 7. 8. 2021 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 11 996 Kč s příslušenstvím dle výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený zákonný příspěvek vlastníka, popřípadě provozovatele motorového vozidla, a to v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a to přes poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná si výzvu osobně vyzvedla na pobočce České pošty dne 24. 8. 2022. Žalobce tvrdí, že žalovaná jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], číslo TP: [anonymizováno], [VIN kód], neměla k tomuto vozidlu ode dne 9. 6. 2020 do dne 22. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 136 dnů. Předmětné vozidlo má zdvihový objem válců motoru do 3 500 cm3, výše denní sazby příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. g) Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb., činí 86 Kč za každý den, kdy vozidlo není pojištěno. Dlužná částka ve výši 11 996 Kč tedy představuje samotný příspěvek ve výši 11 696 Kč (136 dnů krát 86 Kč), a náklady žalobce na mimosoudní uplatnění. Přičemž žalobce v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb., účtuje výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částkou 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 23. 2. 2021. Žalobce zaslal v souladu s § 4 odst. 6 shora citovaného zákona žalované výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaná však neuhradila ničeho. Požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž tento úrok z prodlení požaduje žalobce ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaná je v tomto sporu pasivně věcně legitimována a žádným způsobem nepopřela ani neprokázala, že by zákonný příspěvek žalobci zaplatila. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).