24 C 107/2019-317 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků (SJM). Předmět vypořádání vymezila na základě žaloby, a dalších podání ve věci a vyjádření u jednání následujícím způsobem: nemovité věci specifikované ve výroku I pod písmenem a), b) (předmětné nemovitosti), které navrhla přikázat do jejího výlučného vlastnictví. Pokud jde o finanční prostředky na účtech účastníků ke dni rozvodu, pak tyto neučinila předmětem vypořádání (čl. 53). Předmětem vypořádání učinila peněžní prostředky ze smlouvy o životním pojištění Brouček, pokud jde o movité věci, jejichž vypořádání se původně domáhala, pak u jednání dne 14. 5. 2022 (čl. 285 verte) sdělila soudu, že na jejich vypořádání netrvá, dle obsahu se tak jednalo o částečné zpětvzetí žaloby, soud tedy řízení částečně zastavil ohledně vypořádání movitých věcí (výrok II rozsudku). Dále navrhla vypořádat dluhy ze SJM, a to hypoteční úvěr u , právnická osoba, , který po právní moci rozvodu splácí nadále výlučně žalobkyně a dva dluhy vůči rodičům žalobkyně, a to první ve výši 1 300 000 Kč a druhý ve výši 400 000 Kč. Dále žalobkyně navrhla vypořádat podnik svůj i podnik žalovaného, do svého výlučného vlastnictví navrhla přikázat předmětné nemovitosti, svůj podnik, dluhy, do výlučného vlastnictví žalovaného jeho podnik, dále navrhla vypořádat vnosy ze svého výlučného majetku, a to jednu polovinu uhrazených splátek hypotečního úvěru po rozvodu manželství a jednu polovinu uhrazené částky v rámci exekuce vedené u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, ve výši 79 990 Kč.2. K exekučně vymáhanému dluhu exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, (kde žalovaný byl povinným), uvedla, že jeho úhradu provedla žalobkyně 24. 7. 2019, neboť v exekuci hrozilo zpeněžení spoluvlastnického podílu účastníků na předmětných nemovitostech, uvedla, že je daleko věřit tomu, že by závazek v této exekuci byl závazkem, který by tvořil součást společného jmění manželů, jelikož o uvedené exekuci ani o vymáhanému závazku nic neví a se vznikem žádného takového závazku nedala souhlas, i vzhledem k jeho výši však není sto vyloučit tento závazek ze společné jmění manželů a prokázat, že by šlo o výlučný závazek jednoho z manželů, proto konstatuje, že pokud na tento závazek uhradila částku 159 980 Kč, pak došlo k vnosu a polovinu žádá vypořádat.3. Řízení bylo koncentrováno uplynutím lhůty poskytnuté žalobkyni u prvního jednání k doplnění žaloby, a to dnem 13. 2. 2020. Podáním ze dne 3. 5. 2022 (čl. 227) žalobkyně uvedla, že po posledním jednání uhradila na závazky žalovaného, které byly vymáhány v exekucích další částku, a to dne 9. 12. 2021 částku 207 494, 30 Kč v rámci exekuce vedené proti žalovanému soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť v uvedené exekuci hrozilo zpeněžení předmětných nemovitých věcí, které jsou součástí SJM, i v tomto případě uvedla, že je daleka věřit tomu, že by závazek v této exekuci vymáhaných byl součástí SJM, věřitele nezná, ona vůči takové osobě nikdy závazek nevytvořila a ani s vytvořením závazku nikdy nesouhlasila, není však sto vyloučit tento závazek ze společného jmění manželů a prokázat, že by šlo o výlučný závazek jednoho z manželů, proto konstatuje, že na závazek uhradila částku 207 494,30 Kč a polovinu požaduje vypořádat.4. Žalobkyně dále navrhla soudu, aby nerozhodoval ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) o. z., který stanoví zásadu rovnosti podílů při vypořádání SJM a uplatnila disparitu vypořádacích podílů a to zejména z následujících důvodů: žalovaný opustil společnou domácnost bez pokračování v péči o rodinu, svým jednáním založil mnoho dluhů, které odmítá vyčíslit a tyto dluhy stíhaly a stíhají nejen majetek ve společném jmění manželů, ale také výlučné příjmy žalobkyně, ze kterých sama živila obě nezletilé děti, žalovaný své dluhy nijak neřešil, nijak se k nim nepostavil, byla to žalobkyně, kdo chránil společné nemovitosti před exekucemi a dluhy vyplácela, žalovaný přes uvedené dluhy nijak neusiloval o podstatnější příjem, který by situaci pomohl řešit, přestal hradit výživné pro obě děti, pročež byl trestně stíhán a zproštěn pouze z důvodů zániku trestnosti, to je z důvodu, že dlužné výživné následně uhradil, důvody ohledně disparity žalobkyně podrobně rozvedla, jak v žalobě, tak v závěrečném návrhu. Poukázala dále na skutečnost, že od začátku manželství vypomáhali účastníkům zejména rodiče žalobkyně.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k prvnímu jednání ve věci se bez omluvy nedostavil, zaujal v celém průběhu řízení veskrze pasivní postoj, následujících jednání se žalovaný se svým právním zástupcem sice již účastnil, nicméně k věci nezaujal konkrétní stanovisko, kdy i v závěrečném návrhu ponechal žalovaný rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.6. Při zjišťování skutkového stavu soud vyšel z nesporných skutečností, dále z listinného dokazování, znaleckých posudků, výpovědí svědků a z připojených souvisejících spisů.7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že v rámci tohoto řízení bylo jednáno o rozvodu manželství účastníků, ze spisu je prokázáno, a to z rozsudku a oddacího listu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 6. 12. 1997, rozvedeno bylo rozsudkem ze dne 26. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 2. 5. 2018. Z rozvodového rozsudku vyplývá, že účastníci ukončili společnou domácnost v lednu 2017, kdy společnou domácnost opustil žalovaný, oba účastníci byli ve shodě ohledně příčin rozvratu manželství, která tkvěla na straně žalovaného, pro jeho dluhy, o kterých žalobkyně nevěděla, žalovaný ji neinformoval, jeho dluhy stále narůstaly a následně proti němu byla vedena řada exekucí, žalovaný žalobkyni neinformoval, neboť za dluhy se styděl a chtěl si je vyřešit sám, v rozvodovém řízení u jednání projevil lítost nad tím, že manželství je v důsledku jeho chování nefunkční.8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že žalobou ze dne 18. 7. 2017 se žalobkyně domáhala vyloučení následků budoucího právního jednání žalovaného s odůvodněním, že účastníci jsou manželé, manžel podniká, od ledna 2017 přestal hradit své závazky a jsou na něho vedeny exekuce, situace se stala neúnosnou, neboť žalobkyně místo úhrad potřeb rodiny, hradí ze svých příjmů a za pomoci svých rodičů závazky žalovaného, aniž by věděla, o jaké závazky jde. Ve věci bylo žalobě vyhověno na základě fikce uznání závazku, když žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, rozsudkem ze dne 22. 9. 2017, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 10. 2017.9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, vyplývá, že v tomto řízení bylo rozhodováno o svěření do péče a určení výživného k nezletilému synovi účastníků , Anonymizováno, pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 15. 3. 2018, č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 23. 3. 2018 a kterým soud schválil dohodu rodičů v tom smyslu, že nezletilý , jméno FO, byl svěřen do péče matky, otec se zavázal přispívat výživným ve výši 5 000 Kč měsíčně a doplatit dluh na výživném ve výši 45 000 Kč. Ze spisu, a to zejména z rozsudku výše uvedeného a zprávy opatrovníka ze dne 14. 12. 2017 vyplývá, že opatrovník před rozhodnutím opatrovnického soudu provedl šetření v rodině a pohovor s tehdy nezletilým , jméno FO, , z tohoto šetření vyplynulo, že žalovaný opustil společnou domácnost v lednu 2017, od té doby nepřispíval na výživu nezletilého, nedal mu ani dárek k narozeninám, se synem se neviděl půl roku, nezletilý , jméno FO, při pohovoru s opatrovníkem uvedl, že chce zůstat bydlet s mámou a bratrem, s tátou se neviděl a nekomunikoval s ním celých 8 měsíců, táta mu nepřál ani k narozeninám, do budoucna si přeje zůstat s mámou, s tátou se nechce vídat, chce na něj raději zapomenout.10. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že toto řízení bylo vedeno o zaplacení výživného pro zletilého syna účastníků, tedy na základě návrhu zletilého syna , jméno FO, proti žalovanému, který byl podán dne 11. 6. 2018 s odůvodněním, že žalobce je studentem a není schopen se dosud sám živit, žalovaný však odmítá hradit výživné. Řízení bylo ukončeno rozsudkem pro uznání, z důvodu, že žalovaný se nevyjádřil na kvalifikovanou výzvu soudu a nastala fikce uznání, a to rozsudkem ze dne 11. 4. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 6. 2019, kterým soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost hradit na výživu zletilému syna účastníků , Anonymizováno, 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem 6. 6. 2018 a uhradit dluh na výživném v částce 49 000 Kč.11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že v rámci tohoto trestního řízení byla proti žalovanému podána dne 15. 2. 2019 obžaloba z přečinu zanedbání povinné výživy, kterého se měl dopustit tím, že v době od 1. 6. 2017 do března 2018 řádně a včas neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost k tehdy nezlet