29 C 162/2019-255 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal, aby soud rozsudkem určil, že je dědicem ze závěti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], naposledy bytem [anonymizováno]. [příjmení] [číslo] (dále jen zůstavitel). 2. Původně byla žalována i pozůstalá manželka [celé jméno původní účastnice], která však v průběhu řízení dne [datum] zemřela, na straně žalované tak zůstaly obě pozůstalé dcery, které jsou zároveň jedinými potencionálními dědičkami po [celé jméno původní účastnice], soud tak usnesením ze dne 5.11.2020, č.j. 29 C 162/2019-80, rozhodl, že na místo zemřelé žalované [celé jméno původní účastnice] bude v řízení pokračováno se zbylými žalovanými. 3. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že zůstavitele znal asi 20 let, pečoval o něj i o jeho manželku. Tvrdil, že dcery zůstavitele, obě žalované, se o něj nezajímaly. Asi v roce 2014 dle žaloby zůstavitel onemocněl rakovinou, žalobce o něj nadále pečoval, dcery přijely až několik dnů před jeho úmrtím. V březnu 2018 jej zůstavitel požádal, aby na příští návštěvu v nemocnici přinesl papír a psací potřeby, žalobce tak učinil a zůstavitel dne 31. 3. 2018 sepsal vlastnoruční závěť, kterou i podepsal. Závěť žalobce předložil notářce. Dne 4. 4. 2018 byl zůstavitel na vlastní žádost propuštěn do domácího ošetření, žalobce mu dále chodil pomáhat i se zdravotní péčí až do doby, kdy dne 25. 4. 2018 byl vykázán jednou z žalovaných. Pokud je mu známo, i přes svůj nesouhlas, byl zůstavitel umístěn opět v nemocnici, kde dne [datum] zemřel. O závěti žalobce uvádí, že zůstavitel ji sepsal za situace, kdy byl schopen o svých právech a stavu rozhodovat a neměl žádná omezení, pořídil ji o své vlastní vůli, aniž by to žalobce jakkoliv inicioval. 4. Žalované s žalobou nesouhlasily. K žalobě se nevyjádřily písemným podáním ze dne 5. 9. 2019 (čl. 14) v tom smyslu, že potvrdily, že žalobce pro zůstavitele pracoval, zajišťoval údržbu zahrady a domu, za což však pobíral vysoké odměny, cca 500 000 Kč za pololetí. Žalované jezdily z [země] k rodičům na návštěvu každoročně. Pokud jde o závěť, tedy o listinu psanou vlastní rukou zůstavitele dle žaloby, zpochybnily její pravost a navrhly její posouzení znalcem v oboru písmoznalectví. Uvedly, že i pokud by vyšlo najevo, že závěť je rukou psaná zůstavitelem, nejednalo se o jeho pravou a svobodnou vůli. Ještě v listopadu 2017 hovořil zůstavitel se svým přítelem [jméno] [jméno] a tomu sdělil, že většinu majetku odkáže manželce a část dcerám, k osobě žalobce se měl vyjádřit tak, že ten už dostal dost. V době hospitalizace byl tlumen léky a nebyl schopen činit jakékoliv právní jednání, tedy ani sepsat platnou závěť. Tato závěť byla sepsána na onkologickém oddělení [ulice] onkologického ústavu v [obec] za účasti žalobce a pod jeho vlivem. Ošetřující lékařka zůstavitele [anonymizováno] [příjmení] uvedla před policejním orgánem, že dne 23. 4. 2018 byla v místě bydliště zůstavitele, ten byl v té době ležící a nepohyblivý, byl slabý a usínal a šlo s ním jen stěží navázat kontakt. 5. Dokazování ve věci soud provedl listinnými důkazy dle návrhu účastníků, připojenými soudními spisy a spisem policejním, dále znaleckými posudky. 6. Soud dále k důkazu provedl spis zdejšího soudu sp. zn. 21 D 791/2018, ze kterého vyplývá, že pod touto sp. zn. je vedeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli, kdy žalobce předložil v pozůstalostním řízení předmětnou závěť (čl. 19 dědického spisu), s ohledem na skutečnost, že pozůstalá manželka a pozůstalé dcery zpochybnily uvedenou závěť byl žalobce odkázán usnesením ze dne 26. 4. 2019, č. j. 21 D 791/2018-153, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2019, k podání předmětné žaloby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení proti zákonným dědičkám na určení, že je dědicem zůstavitele ze závěti. Předmětná žaloba byla podána dne 25. 6. 2019, tedy ve lhůtě určené citovaným usnesením. Závěť byla provedena k důkazu, vyplývá z ní, že byla sepsána vlastnoručně, podepsána zůstavitelem dne 31.3.2018 s odkazem veškerého majetku žalobci. 7. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 5 C 252/2019 bylo prokázáno, že v rámci tohoto řízení se pozůstalá manželka po zůstaviteli domáhala po žalovaném [jméno] [příjmení] (v našem řízení žalobci), zaplacení 3 milionů Kč, kdy její žalobě bylo vyhověno rozsudkem ze dne 6. 5. 2020, který nabyl právní moci. Žalobě soud vyhověl s odůvodněním, že zůstavitel před svou smrtí bez vědomí a souhlasu žalobkyně, jako své manželky, převedl finanční prostředky ve výši 3 000 000 Kč ze společného účtu na účet žalovaného [celé jméno žalobce], manželka se dovolala relativní neplatnosti takového právního jednání, neboť se jednalo o finanční prostředky, které byly součástí společného jmění manželů, kdy se nejednalo o běžnou záležitost a běžnou správu majetku ve společném jmění manželů a takové právní jednání je následkem dovolání se relativní neplatnosti manželkou neplatné. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil na úkor pozůstalé manželky co do částky 3 000 000 Kč, která byla neoprávněně převedena. 8. Soud dále provedl důkaz čestným prohlášením [jméno] [jméno], které bylo jmenovaným vlastnoručně podepsáno a jeho podpis úředně ověřen. Z prohlášení vyplývá, že [jméno] [jméno] byl důvěrným přítelem zůstavitele a jeho manželky, se zůstavitelem se setkal v polovině listopadu 2017, tedy necelých 5 měsíců před jeho úmrtím. V té době již bylo jeho onkologické onemocnění ve vážném stadiu, [jméno] [jméno] se ho tázal, zda má sepsanou závěť, zůstavitel mu na to odpověděl že ano a že vše dostane pozůstalá manželka a něco zbude i na děti, pokud se ho výslovně tázal na zahradníka, tedy žalobce, zůstavitel uvedl, že ten již dostal dost a všechno bude záležet na [jméno] (tedy na manželce). Pan [anonymizováno] byl spolužákem zůstavitele, znali se dlouhá léta, stejně tak s jeho manželkou. Dle jeho vyjádření měl zůstavitel manželku rád, měli blízký vztah. Znal i žalobce, potkal ho několikrát, neboť zůstavitele vozil na třídní srazy, věděl, že se stará zůstaviteli o zahradu. Asi 2 měsíce před smrtí zůstavitele telefonicky hovořil s pozůstalou manželkou, ta si stěžovala na žalobce, který si měl vynutit i klíče od domu a pohybovat se v domě bez omezení, měla slyšet, jak zůstaviteli vnucuje myšlenku, aby sepsal novou závěť a manželce nic nedával, s odůvodněním, že až přijedou dcery z [země] o všechno ji okradou, měl napsat majetek na žalobce, který se o manželku měl následně postarat. [jméno] [jméno] měl za to, že to nemůže být pravda, protože zůstavitel měl ženu nadevše rád, domníval se, že to jsou plané řeči a netušil, v jakém stavu může být člověk před smrtí. Pozůstalou manželku následně navštívil asi 2 měsíce po smrti zůstavitele, byla ustrašená, bála se žalobce, chtěla umřít, záležitost s majetkem příliš nevnímala, největší trápení byla její samota. Situaci zhoršovalo, že žalobce, který měl přístup do domu, jí řekl, že bude bez peněz a přijde i o barák. Skutečnosti výše uvedené vyplývající z prohlášení vzal soud za prokázané, prohlášení soud hodnotil jako zcela věrohodné, bylo zřejmé, s ohledem na ověřený podpis, že jej učinil jmenovaný [jméno] [jméno], shodně dále jmenovaný vypovídal osobně jako svědek v níže uvedené trestní věci (viz odst. 9), prohlášení je v souladu i s ostatním dokazováním, zejména znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, výpovědí pozůstalé manželky, dcery a [jméno] [příjmení] v trestním řízení. (viz odst. 9). Soud již neprováděl výsledech jmenovaného jako svědka v předmětném řízení, a to s ohledem na věk jmenovaného, nar. [rok], ale zejména z toho důvodu, že žalované na provedení důkazu jeho výslechem následně netrvaly, jak vyplývá z vyjádření jejich právní zástupkyně v protokolu z jednání ze dne 25.3.2022 (č.l. 273). 9. Soud dále při dokazování vyšel ze spisu Policie ČR č. j. KRPB-105673-103/TČ – 2018 -060381–, kdy policie prověřovala podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit žalobce tím, že měl získat neoprávněný majetkový prospěch tím, že dne 4. 4. 2018 se zůstavitelem uzavřel 2 kupní smlouvy, na základě kterých na něj zůstavitel převedl vlastnictví ke dvěma motorovým vozidlům za výrazně podhodnocenou cenu. V řízení byla jako svědkyně vyslechnuta pozůstalá manželka, z jejíž výpovědi vyplývá, že zůstavitel se postupem času dostal do područí žalobce, bál se ho, žalobce organizoval jeho záležitosti, měl klíče od domu, ve kterém se bez omezení samostatně pohyboval, v některých případech dokonce manželce zakazoval péči o manžela, zůstavitel posílal pryč návštěvy ze strachu ze žalobce. Uvedla, že zůstavitel byl pod tlakem žalobce, žalobce byl v domě každý den v podstatě od rána do večera. Postupně přebíral i starost o jeho léčebné kúry, manželku k němu nepouštěl a zcela převzal nadvládu nad zůstavitelem. V řízení byl dále jako svědek vyslechnut rovněž [jméno] [jméno], viz shodně jeho čestné prohlášení popsané v předchozím odst. 8. V řízení dále podávala vysvětlení žalobkyně [celé jméno žalované], z jejíž výpovědi vyplynulo, že žalobce původně pracoval pro rodiče jako zahradník, následně asi od roku 2017 poté, co si zů