33 C 168/2022-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 27. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 409,37 Kč. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 5. 12. 2005. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. mu tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce květen 2019, červen 2019, červenec 2019, srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020, červen 2020, červenec 2020, srpen 2020, září 2020, říjen 2020, listopad 2020 a prosinec 2020 v celkové výši 2 700 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný je držitelem televizního přijímače a v prosinci 2005 se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za měsíce květen 2019, červen 2019, červenec 2019, srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020, červen 2020, červenec 2020, srpen 2020, září 2020, říjen 2020, listopad 2020 a prosinec 2020 žalovaný nesplnil svoji povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, celkem tedy neuhradil poplatek za 20 měsíců, tj. částku 2 700 Kč. Dlužnou částku nezaplatil ani na základě výzvy ze dne 8. 3. 2021. <i>4. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.</i> <i>5. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> <i>6. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> 7. Žalovaný se v prosinci 2005 stal na základě přihlášení se do příslušné evidence poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Podle § 6 citovaného zákona činí výše televizního poplatku měsíčně částku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost hradit měsíčně televizní poplatky v celkové výši 2 700 Kč a žalobce se tak oprávněně domáhá zaplacení této částky. Žalobce se oprávněně domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení, když žalovaný byl povinen televizní poplatky platit vždy ke každému patnáctému dni v měsíci, počínaje dnem následujícím se tak žalovaný dostal se zaplacením do prodlení. Kapitalizovaná výše úroků z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby ve výši 2x 200 Kč, tj. 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., a to za převzetí a přípravu věci a sepis žaloby, dále 2x režijní paušál po 100 Kč, tj. 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 126 Kč, tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 9. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.