34 C 234/2022-93 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem podaným dne [datum] (č. l. 3) se žalobce po žalované domáhal zaplatit částku 396 618,65 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka [číslo] ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr platit v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 373,02 Kč, počínaje dnem [datum] Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 8,70 % p.a. Jistina ve výši 400 000 Kč byla žalované bankou poukázána bezhotovostním převodem dne [datum]. Žalovaná však svou povinnost splácet řádně a včas neplnila. Z tohoto důvodu banka dopisem ze dne [datum] prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, neboť byla žalovaná v prodlení s více než dvěma splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky banky za žalovanou na žalobce. Žalovaná ke dni podání návrhu na žalované částce ničeho nezaplatila. 2. Vyjádřením k výzvě soudu ze dne [datum] (č. l. 66) žalobce doplnil, že žalovaná na splátkách uhradila celkem 15 443,07 Kč. Žalobce podrobně specifikoval, jak žalovaná plnila a na jakou část dluhu byla předmětná splátka započtena. Dále se žalobce vyjádřil k datu odeslání jednotlivých písemností a adrese, na kterou žalované písemnosti zasílal. Tyto údaje plně korespondují s listinami doloženými a hodnocenými v odst. 6., 8. a 9. tohoto odůvodnění. Žalobce se také dále vyjádřil ke kapitalizaci smluvního úroku ve výši 8,70 % a zákonného úroku z prodlení. Dále se žalobce vyjádřil k tomu, jak jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy uvedl, že jeho právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, a tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovány byly veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Co se týče majetkových poměrů žalované, byl porovnáván její příjem a výdaje, odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Uvedený postup shora koresponduje s informacemi uvedenými ve Vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] (č. l. 73). Dále bylo zjištěno, že výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Z tabulky přiložené k vyjádření banky na č. l. 73 (č. l. 73 verte – 74) se vyplývá příjem žalované ve výši 13 288 Kč měsíčně s uvedením, že žalovaná má sjednanou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, je svobodná, bydlí ve vlastním domě/bytě, kde se na nákladech na bydlení podílí poměrem ve výši 44,29 %. Zdroj příjmu domácnosti představuje jednu osobu, celkový příjem domácnosti pak činí 30 000 Kč a ostatní výdaje 0 Kč. Uvedené informace korespondují s údaji uvedenými v Žádosti o úvěr ze dne [datum] (č. l. 75), kde je uvedeno i čestné prohlášení žalované, že potvrzuje pravdivost, úplnost, správnost a aktuálnost uváděných informací. 3. Žalovaná byla pro soud po celou dobu řízení neaktivní a nekontaktní. 4. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne [datum] (č. l. 16) se podává, že smlouva byla uzavřena mezi bankou a žalovanou, kdy výše úvěru (jistina) činila 400 000 Kč, se stanovením prvního dne čerpání od [datum]. Z obchodních podmínek banky (č. l. 19-28), sazebníku poplatků banky (č. l. 29) a vysvětlení některých poměrů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace ze dne [datum] (č. l. 71) se podávají podrobné podmínky uzavření smlouvy o úvěru. Splátky byly ujednány v rozsahu 96 měsíců s tím, že měsíční splátka představovala anuitní splátku ve výši 5 798,02 Kč a úhradu pojištění ve výši 575 Kč, celkem tedy 6 373,02 Kč měsíčně. Jistina byla žalované v plné výši poukázána na její bankovní účet dne [datum], jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum], číslo 2020 (č. l. 30). 5. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] (č. l. 70) vyplývá potvrzení zaměstnavatele žalované společnosti [právnická osoba], že žalovaná pracuje jako servírka od [datum], kdy její čistý průměrný měsíční příjem (průměr za poslední 3 měsíce) činí 13 288 Kč a její pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. 6. Z výpisů z úvěrového účtu ze dne [datum] – [datum] (č. l. 30 verte – 41 verte) bylo zjištěno, že žalovaná v rámci splátky úvěru uhradila částky 6 373,02 Kč; 15,89 Kč; 156,41 Kč; 1 230 Kč; 479 Kč a 7 188,75 Kč, tj. celkem 15 443,07 Kč Tyto skutečnosti jsou dokládané taktéž z Platební historie žalované (č. l. 68). 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (č. l. 42 - 45) uzavřené mezi bankou a žalobcem, jakož i z Přílohy [číslo] (seznamu postoupených pohledávek na č. l. 47 – 55), zejména na č. l. 52, pod [číslo] vyplývá postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. 8. Dle Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] (č. l. 56) bylo oznámení adresováno paní [jméno] [celé jméno žalované], bytem [adresa žalované], nikoli tedy žalované [celé jméno žalované]. Odeslání oznámení je doloženo poštovním podacím archem (č. l. 69). 9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (č. l. 57), poštovního podacího archu (č. l. 58) a údajů o sledování zásilky prostřednictvím serveru PoštaOnline (č. l. 76) se podává vyrozumění žalované o postoupení pohledávky na žalobce. 10. Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] (č. l. 59, 60), byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Doručování předžalobní výzvy je dokládáno poštovním podacím archem (č. l. 61) a údaji o sledování zásilky prostřednictvím serveru PoštaOnline (č. l. 77), ze kterých se podává předání zásilky k doručení dne [datum] a její uložení adresátovi dne [datum]. 11. Provedeným dokazováním bylo soudem zjištěno, že právní předchůdce žalobce (banka) a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru v celkové výši 400 000 Kč, který byl žalovanou čerpán v plné výši dne [datum] tak, že jí byl poukázán na její bankovní učet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 373,02 Kč měsíčně. [příjmení] prověřovala úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná doložila potvrzení o výši příjmu od svého zaměstnavatele, ve kterém je uveden i její průměrný měsíční příjem v celkové výši 13 288 Kč a sjednání pracovního poměru od [datum] na dobu neurčitou. V žádosti o úvěr dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním domě/bytě od [datum], má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, který trvá od [datum]. Počet zdrojů příjmu domácnosti je jeden a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaná na splátkách úvěru za dobu od [datum] do [datum] uhradila celkem 15 443,07 Kč. Z důvodu nesplácení úvěru zesplatnila banka celou dlužnou částku, avšak oznámení o zesplatnění nebylo žalované řádně doručováno, když místo žalované byla písemnost adresována [jméno] [celé jméno žalované] s uvedením adresy žalované. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, který žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, vyzývala, aby svůj dluh splnila ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaná však do doby vyhlášení rozsudku ničeho dalšího neuhradila. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pos