34 C 297/2021-53 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 19,23 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. V žalobě, doplněné podáním ze dne [datum], uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalované byla dle článku 1.2 smlouvy předána částka zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti proti podpisu smlouvy, což si smluvní strany sjednaly v čl. 2 smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že„ předání a převzetí Jistiny v případě, že nejde o refinancování dřívějšího spotřebitelského úvěru, stvrzují Smluvní strany svým podpisem na této Smlouvě“ Úrok byl sjednán ve výši 19,23 % ročně, žalovaná dále měla uhradit administrativní poplatek ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila pouze částku [částka], započtenou ve výši [částka] na řádný úrok, ve zbytku na dlužné poplatky za administrativní činnost ([částka]) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ([anonymizováno], [částka]). Poslední platba žalované na pohledávku byla uhrazena dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy ze dne [datum] na žalobce. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka], dlužný úrok [částka] a dlužný úrok z prodlení [částka], žalobce v žalobě uvedl způsob výpočtu požadovaných úroků. Posouzení úvěruschopnosti žalované žalovaný dokládal kartou zákazníka. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zásilky soudu nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se nedostavila. Zástupce žalobce omluvil neúčast žalobce a zástupce žalobce na nařízeném jednání. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce soudu předložil k důkazu smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Smlouva je podepsána žalovanou a právním předchůdcem žalobce. Ze smlouvy (čl. 9) plyne, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou mělo dojít ke vzájemnému započtení pohledávky z předchozího spotřebitelského úvěru žalované a že žalovaná vyslovila souhlas s tím, že jí„ po provedeném započtení bude v hotovosti při podpisu této smlouvy vyplacen rozdíl“ mezi jistinou předmětného úvěru a refinancovaným zůstatkem předchozího úvěru. Žalovaná nikde v předložené smlouvě nepotvrdila, že by jí byla jakákoli částka v hotovosti při podpisu smlouvy skutečně poskytnuta. Tento závěr není možné vyvodit z použité formulace v budoucím čase. Pokud žalobce s poukazem na znění článku 2.1 smlouvy tvrdil, že předání a převzetí jistiny ve výši [částka] žalovanou bylo za situace, kdy se nejedná o refinancování předchozího spotřebitelského úvěru, stvrzeno podpisem žalované na smlouvě, je toto jeho tvrzení v rozporu s čl. 9 smlouvy, podle kterého mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce k refinancování předchozího spotřebitelského úvěru v podobě vzájemného započtení pohledávek mělo dojít. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že došlo k předání jakýchkoli finančních prostředků žalované ze strany právního předchůdce žalobce. K jednání u soudu dne [datum] se nedostavil žalobce ani jeho zástupce, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Soud tak nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně předání částky [částka] žalované. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání, není soud za takové situace oprávněn sdělovat poučení žalobci jinou cestou, ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o předání částky [částka] žalované prokázána, nese žalobce nepříznivé důsledky neunesení důkazního břemene. Soud tak zamítl žalobu pro neunesení důkazního břemene žalobcem. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Vzhledem k tomu, že žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.