34 C 298/2021-42 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.000 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 832,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.990 Kč a částku 3.040 Kč. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřel dne 19.8.2019 smlouvu o úvěru na částku 8.000 Kč, jejíž nedílnou součástí byly obchodní pomníky a sazebník. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit. Smlouva byla dle článku [číslo] obchodních podmínek uzavřena v elektronické podobě a žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou ve smyslu obchodních podmínek. Úvěr čerpal žalovaný bezhotovostně na svůj bankovní účet. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy ze dne 16.11.2020 na žalobce. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Zástupce žalobce omluvil neúčast žalobce a zástupce žalobce při jednání soudu dne 7.2.2022. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru a Smlouvu o úvěru. Ze Smlouvy o úvěru nevyplývá, že by tato smlouva byla uzavřena žalovaným, jelikož není žalovaným podepsána. Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru neprokazují, že by žalovaný byl s touto listinou seznámen či s ní vyslovil souhlas. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si právní předchůdce žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. K totožnému závěru soud dospěl ohledně žalobcem předložené tabulky na č.l. 14 spisu. Uvedená listina nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listině uvedeny. Dále žalobce předložil výzvu k úhradě, absentuje však doklad o doručení výzvy žalovanému. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2020 měl žalobce oznámit žalovanému postoupení údajné pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, není však doloženo doručení žalovanému. Dále žalobce předložil kopii smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o úhradě a kopii listiny, která má být patrně částí výpisu z účtu (č.l. 27-28 spisu). Tato listina uvádí, že dne 19.8.2019 měla být odeslána částka 4.000 Kč. Není ale patrné, na účet jakého majitele měla být částka zaslána. Uvedená listina je pouze malým fragmentem výpisu se začerněnými údaji. Uvedená listina dle názoru soudu neprokazuje poskytnutí úvěru žalovanému, neboť žalovaný není v listině nijak konkrétně identifikován, např. datem narození nebo rodným číslem. Z výpisu není patrné, komu patří účet, z něhož byla platba provedena. Pokud žalobce dále předložil výpis z účtu ze dne 24.5.2017 (č.l. 27 spisu), vyplývá z něj provedení platby 0,01 Kč z účtu označeného„ [celé jméno žalovaného]“, avšak bližší identifikace chybí. Z výpisu není patrné, o účet jakého konkrétního subjektu se jedná, zda o účet právního předchůdce žalobce, žalobce či jiné osoby. K jednání soudu dne 7.2.2022 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru právním předchůdcem žalobce s žalovaným a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o poskytnutí částky 8.000 Kč žalovanému. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a tvrzení o poskytnutí částky 8.000 Kč žalovanému prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. Za situace, kdy žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru, nebyl prokázán ani jím tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně či úroku a poplatků, jelikož z žádné k důkazu provedené listiny nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána smluvní pokuta v uvedené výši či úroky a poplatky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalovanému. Jelikož však žalovanému dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.