34 C 99/2022-87 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku 20.586 Kč s úrokem z prodlení ve výši 899 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20.586 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20.586 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20.586 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení z částky 20.586 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a úrok ve výši 22,77 % ročně z částky 18.844 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. V žalobě, doplněné podáním ze dne [datum], uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru. Žalované byla poskytnuta částka 32.000 Kč jednorázově převodem na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.124 Kč Celkem žalovaná uhradila částku 30.992 Kč v období od [datum] do [datum]. Na jistinu byly započteny úhrady žalované v částce 13.156 Kč, dlužná jistina proto představuje 18.844 Kč. Úrok z prodlení ve výši 899 Kč je požadován z dlužné částky za období od [datum] do [datum]. Žalovaná se opakovaně dostala s úhradou splátek do prodlení, právní předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni [datum] a uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splatných splátek. Dluh žalované ke dni zesplatnění představoval celkem částku 43.485 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum], a to je dni [datum] v částce 30.648,24 Kč. Žalobce požaduje úhradu jistiny ve výši 18.844 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.742 Kč, úroků z prodlení ke dni [datum] ve výši 899 Kč a dále úrok a úrok z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zásilky soudu nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se nedostavila. Zástupce žalobce omluvil neúčast žalobce a zástupce žalobce na nařízeném jednání. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce soudu předložil k důkazu listinu označenou jako Smlouva o úvěru (příloha A), která je však dle svého obsahu žádostí žalované o poskytnutí úvěru ve výši 32.000 Kč, která je dále podepsána žalovanou a prodejcem„ [jméno] [příjmení] [jméno]“. Ze smlouvy nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce návrh akceptoval a tuto případnou akceptaci sdělil či doručil žalované. Dále žalobce předložil k důkazu oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] (příloha B), adresované právním předchůdcem žalobce žalované, chybí však doklad o doručení tohoto oznámení žalované. Dopisem ze dne [datum] (příloha B verte) mělo dojít k odstoupení právního předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy, žalobce však nepředložil doklad o doručení žalované. Pokud žalobce předložil k důkazu Všeobecné obchodní podmínky (příloha C), není z této listiny patrné, zda žalovaná byla s touto litinou seznámena. Dopisem ze dne [datum] (příloha D) vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 29.957,15 Kč, žalobce předložil k důkazu podací lístek, který však prokazuje odeslání zásilky, nikoliv její doručení žalované. Dopis byl navíc žalované odeslán na adresu [adresa žalované], která však nebyla adresou bydliště žalované ani adresou pro doručování. Totožný závěr soud učinil ohledně dopisu ze dne [datum], kterým mělo být žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce (příloha E). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (příloha F) měla být tvrzená pohledávka postoupena na žalobce. Dále žalobce předložil sazebník poplatků (č.l. 57 spisu), ze kterého soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění. Pokud žalobce předložil listinu označenou jako platební historie (č.l. 67-73 spisu) k prokázání tvrzení, že žalované byl poskytnut předmětný úvěr právní předchůdcem žalobce, je třeba v prvé řadě uvést, že z ní není patrné, zda vůbec byla žalovaná s jejím obsahem seznámena a zda v ní uvedené částky odpovídají skutečnému čerpání a splácení úvěru. Jedná se o prostou tabulku, vyhotovenou právním předchůdcem žalobce, která nemá charakter standardního výpisu z účtu. Dle názoru soudu taková listina vyhotovená právním předchůdcem žalobce neprokazuje bez dalšího čerpání úvěru žalovanou. Z uvedené tabulky navíc vyplývá vyšší součet celkových splátek, které měla údajně žalovaná provést, než žalobcem tvrzených 30.992 Kč. Konkrétně součet částek v tabulce uvedených představuje 61.984 Kč. I za situace, kdy by měl soud za prokázané poskytnutí úvěru, činila by částka uvedená na straně uhrazených plateb v platební historii dvojnásobek toho, co žalobce ohledně úhrad žalované tvrdil. Pokud se žalobce ani jeho zástupce k jednání soudu nedostavili, zmařili možnost případně údaje uvedené v této tabulce objasnit či doplnit. Odkazoval-li žalobce v rámci důkazních návrhů na výpis z účtu, tento k důkazu nepředložil. K jednání u soudu dne [datum] se nedostavil žalobce ani jeho zástupce, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Soud tak nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru a čerpání částky 32 000 Kč žalovanou. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání, není soud za takové situace oprávněn sdělovat poučení žalobci jinou cestou, ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Nelze rovněž přehlédnout, že k doplnění tvrzení a označení důkazů byl žalobce před nařízením jednání soudem výslovně vyzván. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a čerpání úvěru v částce 32 000 Kč žalovanou prokázána, nese žalobce nepříznivé důsledky neunesení důkazního břemene. Soud tak zamítl žalobu pro neunesení důkazního břemene žalobcem. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Vzhledem k tomu, že žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.