41 C 74/2022-105 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 28. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 33 178 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 9. 2006 s žalovanou uzavřela smlouvu o vedení účetnictví [číslo] jejímž předmětem bylo vedení účetnictví pro žalovanou (zpracování evidence DPH dle zdaňovacího období, přiznání k DPH a ostatních povinných hlášení, zpracovávání mzdy, včetně související agendy, daně z příjmů ze závislé činnost a srážkové daně a zpracování hlášení a souvisejících zpráv se zpracováním účetnictví). K této smlouvě byl dne 8. 3. 2018 uzavřen dodatek [číslo] upravující změny v cenovém ujednání a vymezení kontaktních osob žalované pro pracovní styk. Dále uvedla, že dne 31. 1. 2019 jí žalovaná zaslala výpověď smlouvy o vedení účetnictví, kdy s ohledem na ujednanou tříměsíční výpovědní lhůtu navrhla ukončení smluvního vztahu ke dni 30. 4. 2019, s čímž žalobkyně souhlasila. Žalobkyně tvrdila, že po celou dobu výpovědní lhůty i nadále zpracovávala účetnictví pro žalovanou a plnila podmínky uzavřené smlouvy o vedení účetnictví. Vzhledem k této situaci žalobkyně vystavila dne 29. 4. 2019 fakturu č. 1910, kterou vyúčtovala částku 33 178 Kč se splatností do 9. 5. 2019 za poskytnuté služby žalované. Namísto zaplacení faktury žalovaná zaslala žalobkyni fakturu č. 2019 vystavenou dne 9. 7. 2019 znějící na stejnou částku 33 178 Kč s tím, že žalobkyni žalovaná fakturuje tuto částku za škodu způsobenou porušením smlouvy o vedení účetnictví s poukazem na příslušné ustanovení této smlouvy, když porušení smlouvy spatřuje zejména v chybném zaúčtování dokladů, chybném zpracování mzdové agendy, poškození zaměstnanců a firmy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná jí současně s fakturou zaslala oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek s tím, že žalovaná svou pohledávku započítává vůči faktuře žalobkyně a fakturu žalobkyně neuhradí. Následně žalovaná zaslala žalobkyni prostřednictvím svého právního zástupce dne 29. 4. 2020 sdělení, že nová účetní firma společnost [právnická osoba] již pracuje na odstranění škod způsobených nekvalitně poskytovanými službami ze strany žalobkyně a současně vyčísluje škodu, kterou bude po žalobkyni uplatňovat. Žalobkyně tvrdila, že neobdržela žádné vyčíslení škody od žalované, které by mohlo být podkladem pro započtení vzájemných závazků a pohledávek, a současně uvedla, že žalovaná nikdy nezpochybnila nárok žalobkyně na zaplacení faktury č. 1910 vystavené dne 29. 4. 2019 žalobkyní na částku 33 178 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky s tím, že ji současně upozornila na nezpůsobilost provedeného započtení, do dnešního dne nebyla vymáhaná částka žalovanou uhrazena. 2. V doplnění žaloby, doručeném soudu dne 9. 8. 2022, žalobkyně tvrdila, že neporušila smluvní povinnosti a v této souvislosti žalované žádnou škodu nezpůsobila. Namítala, že žalovaná nikdy před podáním výpovědi smlouvy o vedení účetnictví nevytkla žalobkyni jakékoliv porušení povinností vyplývajících z této smlouvy, stejně tak toto tvrzení nevyplývá ani z učiněné výpovědi samotné, která žádný výpovědní důvod neuvádí. Stejně tak žalobkyni nebylo vytýkáno jakékoliv pochybení ani v období následujícím po doručení, a to až do doby, než žalobkyně zaslala žalované závěrečnou spornou fakturu. Žalobkyně vystavila dne 29. 4. 2019 fakturu č. 1910, kde zmiňuje, že součástí fakturované položky ve výši 11 875 Kč je mimo zpracování roční závěrky, výkazu zisku a ztrát, rozvahy a příloh za rok 2018 také zpracování daně z příjmu právnických osob, tento text je zde uveden omylem, neboť zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob jako činnost nikdy žalobkyně u žalované výslovně nebyla fakturována, byť žalobkyně toto daňové přiznání pro žalovanou každoročně vyhotovila. Nárok na zaplacení této částky nemá souvislost se zpracováním daně z příjmu právnických osob, ale s vyhotovením roční závěrky a uzávěrky v souladu s čl. V odst. 5.7 smlouvy o vedení účetnictví. Žalobkyně dále zpochybňovala, že by obdržela pokyn od žalované, aby nezpracovala daňové přiznání za rok 2018, není pravdou, že by žalobkyně zaslala daňové přiznání přímo na finanční úřad bez souhlasu žalované. Namítala, že učinění jakéhokoli podání za žalovanou příslušnému finančnímu úřadu bylo zcela vyloučeno vlastní aktivitou žalované, kdy tato odvolala zmocnění, udělené žalobkyni pro komunikaci s finančním úřadem, což vyplývá z přiložené elektronické komunikace mezi účastníky ze dne 26. 3. 2019. Z elektronické korespondence ze dne 25. a 28. 3. 2019 vyplývá, že daňové přiznání bylo zasláno i s vyčíslením výše daně přímo žalované, aby si podání učinila sama. Žalobkyně se dále vyjádřila k jednotlivým vyčísleným škodám v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, tak jak to učinila žalovaná. Namítala, že žalovaná byla od počátku seznámena s výší přeplatku na dani z příjmu právnických osob a dobrovolně se ho rozhodla ponechat jako rezervu u finančního úřadu s tím, že se snažila prodat nemovitost, která by podstatně zvýšila její následující daň z příjmu, a tímto opatřením by následně nebyla nucena použít na zaplacení daně významnou finanční částku ze svého účtu. Skutečnost, že k prodeji došlo až v červnu 2018, nemohla žalobkyně nijak ovlivnit. Zpracování daňového přiznání k dani z nemovitostí nebylo předmětem smlouvy o vedení účetnictví [číslo] stěží tak mohlo dojít k jakémukoliv porušení povinností souvisejících s touto daní a vzniku odpovědnosti za škodu u žalobkyně. Žalobkyně neobdržela žádné informace od žalované, že by některý z jejích odběratelů byl v insolvenci a že by na určitou neuhrazenou fakturu měla uplatnit tzv. opravnou položku. Žalobkyně nenese odpovědnost za nezaplacení faktur vystavených žalovanou třetím osobám. Způsob řešení vymáhání pohledávek u obchodních partnerů byl plně v kompetenci žalované, žalobkyně nebyla nijak oprávněna vstupovat do vztahů žalované s jejími obchodními partnery a nebyla povinna zkoumat jejich finanční situaci, taková povinnost nevyplývá ze smlouvy o vedení účetnictví. Žalobkyně namítala, že žalované nemohla vzniknout ani škoda ve výši 309 Kč v souvislosti se špatným zůstatkem na účtu [číslo] (pohledávky za zaměstnanci) vzhledem k tomu, že účetnictví za první čtvrtletí roku 2019 již předala žalované, domnívá se, že se patrně jedná o účtování stravenek pro zaměstnance. Zmínila, že pokud by byla vyzvána k odstranění jakýchkoliv nesrovnalostí, učinila by tak, navíc je přesvědčena o tom, že s takovým zůstatkem hlavní knihu žalované nepředávala. Pokud se jedná o položku za plyn, v rámci jejíhož zaúčtování došlo ke zdanění vyšší částku a přeplatku na zaplacené dani ve výši 7 701,40 Kč, tak toto nelze považovat za škodu, situace je řešena v souladu se zákonem [číslo] daňového řádu, který poskytuje právo daňovému subjektu sjednat nápravu prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, pokud zjistí, že jeho daňová povinnost byla nižší. V takovém případě se částka uhrazená na dani navíc stává vratitelným přeplatkem, pokud není použita k úhradě případného nedoplatku na jiném daňovém účtu téhož subjektu. Žalobkyně sama by dodatečné daňové přiznání vyhotovila, pokud by byla na tuto skutečnost upozorněna, vzhledem k tomu, že jí žádný nedostatek nebyl vytýkán a nebyla vyzvána ke sjednání náprava, nemohla řešení této situace nijak ovlivnit. Žalobkyni není známo, že by v rámci poslední mzdy, kterou zpracovávala, nesprávně uvedla jakékoliv údaje, o tomto nebyla informována, navíc se jedná o věc, kterou lze napravit, buď již v následující formou přeplatku či nedoplatku, nebo v rámci ročního vyúčtování mzdy tak, aby se narovnaly nedoplatky či přeplatky na dani zaměstnance, vznik škody je v tomto případě vyloučen. Vyúčtování mzdy za rok 2019 se provádí vždy až v následujícím roce, tedy v roce 2020. Žalobkyně vyloučila vznik škody ve výši 8 652 Kč, neboť na základě ročního zúčtování muselo dojít k vrácení přeplatku na dani. Rovněž vyloučila vznik škody ve výši 570 Kč, neboť se jednalo o oprávněný nárok zaměstnankyně na doplatek mzdy. Namítala, že o tomto doplatku žalovaná věděla z ročního vyúčtování daně za rok 2018 a mohla tak úhradu kdykoliv provést. Dále zmínila, že to byla sama žalovaná, která uzavřela smlouvu o vedení účetnictví se společností [právnická osoba], rozhodnutí, aby tato společnost žalovanou zastupovala při jednání s Okresní správou sociálního zabezpečení Brno v rámci plánované kontroly, učinila výslovně žalovaná, proto nelze vinit žalobkyni ze způsobení škody ve výši vyúčtovaných nákladů 2 722,50 Kč, které byly vyúčtovány společnosti [právnická osoba] za účast při této kontrole, když tuto kontrolu mohla zajistit žalobkyně bez nároku na náhradu nákladů. Navíc z protokolu vyplývá, že nebyly zjištěny žádné nedostatky. 3. Žalobkyně závěrem u jednání dne 3. 11. 2022 uvedla, že považuje započítávanou pohledávku žalované za nejistou a neurčitou, když neurčitost pohledávky je patrná již ze samotných vyjádření žalované. Žalovaná nejdříve vystavila fakturu ve stejné výši, jako je vymáhaná pohledávka žalobkyně