42 C 114/2021-59 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem částí pozemků parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vyděleného z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak jsou přesně specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen„ sporné části pozemků“). Uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu s [adresa] a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. [obec]. Žalovaní pak mají dle katastru nemovitostí ve společném jmění manželů sousední pozemky, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba k bydlení [adresa] a pozemku parc. [číslo] zahrada, rovněž v k.ú. [obec]. Žalovaní se na žalobkyni měli v [měsíc] [rok] obrátit s požadavkem, aby si odkoupila část jejich pozemků, které užívá, když šlo o ty části pozemků, ohledně nichž se domáhá určení svého vlastnického práva. Žalobkyně proto na výzvu reagovala, tak, že se cítí být jejich vlastníkem, a to s ohledem na vznik a dobu její poctivé držby. Spor o vlastnictví tak přetrval. K nabytí sporných dílů pozemků uvedla, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne [datum] získala spolu se svým tehdejším manželem do osobního užívání pozemek par. [číslo] orná půda o výměře 686 m2. V návaznosti na územní rozhodnutí a stavební povolení umístili na tento pozemek stavbu rodinného domu, jemuž bylo dne [datum] přiděleno číslo popisné a na listu vlastnictví [číslo] byla provedena změna, kdy dle geometrického plánu z [datum] byla na pozemku parc. č. st. 375 zapsána stavba domu [adresa] o výměře 105 m2 s tím, že u pozemku parc. [číslo] byla zapsána výměra 486 m2 jako zahrada a 95 m2 jako ostatní plocha. Dům byl dle geometrického plánu umístěn zcela na daném stavebním pozemku bez jakýchkoliv přesahů. Celková výměra pozemků v osobním užívání žalobkyně a jejího manžela tak i po výstavbě rodinného domu zůstala 686 m2. Žalobkyně doplnila, že v průběhu roku [rok] zjistila na katastrálním úřadě, že v k.ú. [obec] byly v září [rok] zahájeny práce na vyhotovení Základní mapy ČSSR velkého měřítka 1: 2880, kdy podkladem byly měřičské náčrty pořizované v září a říjnu roku [rok]. V terénu neznatelné hranice se přitom nevyšetřovaly, když došlo pouze k přepočtu lomových bodů dle původní mapy evidence nemovitostí. Při zápisu novostavby do listu vlastnictví tak došlo ke vzniku kolize skutečného stavu se stavem promítnutým v mapách, aniž by k tomu žalobkyně či žalovaní zavdali příčinu. Žalovaní zbudovali dům [adresa] na pozemku [číslo], kdy jej zkolaudovali dne [datum], sousedí štítovou zdí s domem žalobkyně. Ode dne dokončení jejího domu se v užívání nic nezměnilo, pozemky jsou v rozsahu jejího užívání oploceny, kdy žalobkyně užívá i sporné části pozemků. Aktuální stav katastrální mapy má hranici mezi pozemky žalobkyně a žalovaných zobrazovat posunutě. Žalobkyně měla za to, že sporné části pozemků po celou dobu prokazatelně užívá v dobré víře, a to po dobu více než 30 let. Držba započala přidělením pozemku k osobnímu užívání a kolaudací rodinného domu. Vyjma přečíslování parcelních čísel k žádné další změně nedošlo. Předmětem sporu se dané části pozemků staly až přípisem žalovaných z dubna [rok]. Žalobkyně přitom měla za to, že sporné části pozemků nabyla buď na základě dohody o zřízení práva osobního užívání, a pokud by tomu tak nebylo, pak na základě splnění podmínek pro mimořádné vydržení. 2. Žalovaní se vyjadřovali tak, že nárok žalobkyně neuznávají, když své právo pouze tvrdí a nedokazuje. Celá situace měla vzniknout tak, že žalobkyně společně s bývalým manželem ještě před zahájením stavby rodinného domu [adresa] posunula hranice pozemku, na němž stavba vznikla. Žalobkyně si musela s ohledem na rozsah zásahu do cizího pozemku být této skutečnosti vědoma již při započetí stavby, stavbu přesto zřídila na cizím pozemku. Následně se zavázala od žalovaných část jejich pozemku vykoupit, o čemž měl být pořízen zápis. 3. Žalobkyně na svém návrhu setrvala, kdy u prvního jednání zdůraznila, že ke zpřesnění katastrálních map došlo až po kolaudaci domu, kdy hranice byla posunuta, o čemž se měla dozvědět až poté, co jí žalovaní v roce [rok] oslovili. Do té doby užívala sporné pozemky v celém rozsahu s vědomím, že jí patří. Žalovaní setrvali na tvrzení, že žalobkyně o průběhu hranic věděla, již před rokem [rok] o situaci jednali, kdy jednání ztroskotala na nedostatku peněz žalobkyně. 4. Žalovaní následně svá tvrzení doplnili tak, že není možné, aby žalobkyně sporné pozemky vydržela, neboť již v roce [rok] byl jiným stavebníkem zjištěn nesoulad s hranicemi pozemků, kdy od hrany rozestavěného domu žalobkyně a jejího manžela (manželů [anonymizováno]) neodpovídala výměra pozemků žalovaných. Bylo proto vyvoláno jednání na tehdejším národním výboru, jehož se měli účastnit i žalobkyně s manželem. Došlo k dohodě o provedení nového geometrického zaměření pozemků, kdy následně mělo mezi všemi vlastníky dojít k odkoupení částí jimi užívaných pozemků jiných vlastníků. Skutečnost, že dům žalobkyně byl zčásti postaven na cizím pozemku, pak má vyplývat i ze spisové dokumentace katastru nemovitostí. Tvrdili, že žalobkyní předložený geometrický plán, na základě nějž byl její dům zapsán do katastru nemovitostí, neobsahuje řádné zaměření domu na tomto pozemku. 5. Žalobkyně v reakci na podání žalovaných doplnila, že jednotlivé dohody, na základě kterých byly v dané lokalitě dávány pozemky do osobního užívání pro výstavbu rodinných domů, vycházely z geometrického plánu ze dne [datum], hranice nově vzniklých pozemků měly být označeny železnými trubkami. Žalobkyně s manželem tak nabyly pozemek o výše uvedené výměře, právo osobního užívání bylo pro ně zapsáno v evidenci nemovitostí. Opětovně odkázala na zkolaudování domu, přidělení popisného čísla a zápis domu do evidence nemovitostí dle připojeného geometrického plánu, kdy dům nikterak nezasahoval na cizí pozemek. Zdůraznila, že výměra nově zapsaných pozemků (včetně pozemku pod domem) odpovídala výměře pozemku, jak jej získali s manželem do osobního užívání. Následně došlo pouze ke změně číslování pozemků, v letech [rok] [rok], kdy o tom žalobkyně nebyla informována. Na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a jejím bývalým manželem nabyla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví i pozemky parc. [číslo] včetně rodinného domu [adresa] a parc. [číslo] kdy tyto pozemky odpovídají pozemkům dříve označeným parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Zopakovala, že po celou dobu se nic nezměnilo v rozsahu užívání pozemků, kdy žalobkyně po celou dobu užívá i sporné pozemky, kdy toto odpovídá i oplocení pozemků. Měla za to, že žalovaní byli při zápisu stavby svého rodinného domu seznámeni se stavem zápisu v katastru nemovitostí, s tímto stavem byli až do roku [rok] srozuměni. Závěrem žalobkyně zopakovala svá dosavadní tvrzení, kdy po provedeném dokazování měla za to, že sporné pozemky drží nerušeně od roku [rok] dosud, jsou od pozemků žalovaných odděleny plotem předzahrádky, plotem za domem a štítovou zdí. Jsou tak splněny veškeré podmínky pro mimořádné vydržení. Navrhla proto, aby soud žalobě vyhověl. 6. Žalovaní závěrem navrhli zamítnutí žaloby, když po provedeném dokazování měli za to, že žalobkyně věděla ještě před kolaudací, že stavěla na cizím pozemku. Tím vyvolala řetězovou reakci následného vykupování pozemků, způsobila nutnost vypracování nových geometrických plánů. Nikdy nemohla být v dobré víře o svém vlastnickém právu ke sporným pozemkům. Žalovaní pak s ní měli opakovaně o odkoupení pozemků jednat, kdy důvodem nedohody byla její špatná finanční situace, kdy žalovaní daný stav po určitou dobu tolerovali z důvodu dobrých vzájemných vztahů. 7. Soud ve věci provedl dokazování předloženými a vyžádanými listinami, svědeckými výpověďmi, ze kterých učinil následující skutková zjištění. Soud přitom neprovedl k důkazu navržený výslech žalobkyně, neboť byl navržen po koncentraci řízení, navíc měl pouze potvrdit její skutková tvrzení učiněná o tom, že stavěla na svém pozemku, a ve věci by tak nepřinesl nic nového. Její výslech tak měl soud za nadbytečný. 8. Mezi účastníky bylo nesporné a z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je v současné době zapsána jako výlučný vlastník pozemků v k.ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] o výměře 77 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, a pozemku parc. [číslo] o výměře 553 m2, zahrada, zapsaných na [list vlastnictví], kdy nabývacím titulem k nim je dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum]. Žalovaní pak mají ve společném jmění manželů zapsány na [list vlastnictví] pozemky v k.ú. [obec] parc. [číslo] o výměře 322 m2, orná půda a parc. [číslo] o výměře 120 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, kdy nabývacím titulem je dohoda o zřízení práva osobního užívání [jméno] [anonymizováno] [rok] z