7 C 154/2022-25 — Okresní soud Brno-Venkov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny 9 678 Kč, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla uzavřena mezi účastnicemi smlouva o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta částka 7 500 Kč na její účet. Žalovaná se zavázala poskytnutou částkou a poplatek 2 438 Kč vrátit do [datum]. Nezaplatila ničeho. Žalobkyně požaduje částku 2 500 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu s článkem 2.3 smlouvy (písemné výzvy odeslány [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) a částku 3 015 Kč jako smluvní pokutu v souladu s článkem 2.3 smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla ověřována podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení opakovanými upomínkami, včetně předžalobní výzvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Právní zástupce žalobkyně se omluvil a navrhl jednání v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas. Soud jednal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud provedl dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele. Žalovaná byla dostatečně identifikován a smlouva byla akceptována oběma smluvními stranami. Žalobkyně prověřil úvěryschopnost žalované. Žalované byla poskytnuta částka 7 500 Kč, kterou měla vrátit do [datum]. Žalovaná nevrátila ničeho. Přisouzená smluvní pokuta je v souladu s článkem 2.3 smlouvy a § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Úrok z prodlení byl přisouzen v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Částka odpovídající účelně vynaloženým nákladům s vymáháním činí 500 Kč; předžalobní výzva je zohledněna v náhradě nákladů řízení. Četnost výzev k zaplacení odeslaných dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] neúměrně navyšuje nákladu vymáhání a soud posoudil takto intensivně odeslané výzvy jako účelové. Žaloba tak byla zamítnuta o 2 000 Kč. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a o. s ř. Žalobkyni byla přiznána poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (tj. 3 x 300 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby. Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (252 Kč). Plná náhrada činí 2 252 Kč; 74 % činí 1 666 Kč.