8 C 309/2021-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.053 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] společnosti [právnická osoba] mezi stanicemi [obec] hlavní nádraží a [obec] bez platné jízdenky. Bezdůvodně se obohatil v rozsahu jízdného podle tarifu [anonymizována dvě slova] v částce 53 Kč a byla mu vyměřena přirážka 1.000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem ve [příjmení] [jméno], která tutéž pohledávku postoupila na žalobce. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil spolu s žalobou kopii potvrzení o nedodržení SPPO, kopii oznámení o závadách, další 2 kopie potvrzení o nedodržení [anonymizováno] cestujícího [jméno] [příjmení] a tarif [anonymizováno 8 slov] [účinnost]. Kopie potvrzení o nedodržení [anonymizováno] obsahuje jméno a příjmení žalovaného a řada dalších údajů je velmi špatně čitelná až nečitelná. Na dokladu je stanice [obec] hlavní nádraží, [obec] a [obec] – [část obce], datum [datum], není však čitelná výše jízdného, číslo vlaku a další údaje. V kopii oznámení o závadách z [datum] je uvedeno, že ve vlaku 972 dne [datum] zjistil vlakový revizor tyto závady: při revizi jízdenek neměl platný jízdní doklad cestující [celé jméno žalovaného] pro úsek [obec] [anonymizováno] – [obec] se slevou: obyčejné 15+. Cestujícímu bylo účtováno jízdné s přirážkou dle [anonymizováno] [částka]. Cestující tuto částku nezaplatil, bylo sepsáno potvrzení [příjmení]. Důvod: při kontrole jízdních dokladů cestující nepředložil žádný platný jízdní doklad. Revizor požádal o úhradu jízdného s přirážkou, cestující neměl dostatečnou hotovost, revizor požádal o doklad totožnosti a vypsal potvrzení. Cestující podepsal a převzal. V závěru této listiny je místo vyhrazené pro podpis, přičemž nelze zjistit, zda skutečně tato listina byla či nebyla podepsána, když jsou zde pouze 2 čáry, zcela nezřetelné, nevypadají jako podpis. 4. S ohledem na stav těchto dvou listin soud usnesením z 18. 2. 2022 č. j. 8 C 309/2021-36, které bylo doručeno zástupkyni žalobce dne [datum], vyzval žalobce, a aby předložil soudu originál oznámení o závadách, originál potvrzení o nedodržení SPPO a výňatek z tarifu a přepravních podmínek platných ke dni [datum], v němž je stanovena výše přirážky 1.000 Kč a výše jízdného, a aby doplnil svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, kde je stanovena výše přirážky 1.000 Kč a jak byla stanovena výše jízdného. Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval, žádná tvrzení nedoplnil a žádné doklady nepředložil. 5. Žalobce se k jednání nedostavil, o odročení nepožádal, neomluvil se. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. Žalobce tudíž nemohl být u jednání vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání ani poučen o následcích nesplnění takové výzvy ve smyslu § 118a odstavců 1, 2 a 3 občanského soudního řádu. 6. Jako důkazní prostředek jsou originály listin zásadně vhodnější než neověřené kopie listin, a soud by se neměl s prostými kopiemi listin spokojit, nejsou-li pro to závažné důvody. Důkaz provedený čtením kopií oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO soud sice hodnotil jako každý jiný důkaz, avšak při zvažování průkaznosti takových důkazů dospěl k závěru, že pouhé kopie těchto listin ve výše popsaném stavu nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobce. Na kopii oznámení o závadách chybí podpis zaměstnance [anonymizována dvě slova], potvrzení o nedodržení SPPO je z větší části nečitelné. Z takových listin nelze vzít za prokázáno, že žalovaný cestoval [datum] vlakem bez platné jízdenky. Žalobce nedoplnil požadovaná tvrzení o tom, jakým způsobem byla stanovena výše jízdného a kde je stanovena výše přirážky 1.000 Kč. V ceníku 1 – obyčejné a zvláštní jízdné jednosměrné jsou podle tarifních kilometrů uvedeny jednotlivé částky jízdného, avšak částka 53 Kč se zde nevyskytuje. Soud tedy nemohl zjistit, jakým způsobem a na základě kterého ceníku či jiného dokladu byla stanovena výše jízdného 53 Kč, ani kde konkrétně je stanovena výše přirážky k jízdnému 1.000 Kč. 7. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že žalobci se nepodařilo prokázat jeho tvrzení, a proto nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou. Soud tedy žalobu zamítl výrokem I. tohoto rozhodnutí. Nebylo proto nutné zabývat se tím, zda pohledávka za žalovaným byla postoupena postupními smlouvami až na žalobce. 8. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.