8 C 32/2019-202 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 557.879,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] okolo půlnoci na cestě domů, na ulici [ulice] před domem [číslo] uklouzla na neudržovaném zledovatělém chodníku pokrytém zmrazky sněhu a rozšlapaným sněhem na ledové plotně bez známek posypového materiálu, a způsobila si úraz, a to frakturu kotníku pravé dolní končetiny. Žalobkyně byla vybavena vhodnou obuví s protiskluzovou podrážkou a pohybovala se obezřetně. K úrazu došlo na veřejné komunikaci, jejímž vlastníkem je žalovaný, a příčinou úrazu byla závada ve schůdnosti komunikace v důsledku její zimní neúdržby. Žalobkyně informovala žalovaného o úrazu, například přípisem z [datum], bylo provedeno také šetření na místě samém. Žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na odškodnění úrazu a žalovanému zaslala předžalobní upomínku z [datum]. Zranění žalobkyně si vyžádalo 2 operace. Bolestné bylo vyčísleno na 300 bodů a při hodnotě 264,67 Kč za bod činí náhrada bolestného 79.401 Kč. Ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno 1430 body, což představuje částku 378.478,10 Kč. Úraz i jeho následná léčba byly velice bolestivé, žalobkyně musela strávit vánoční svátky v nemocnici, nemohla být s rodinou, se svými přáteli, věnovat se svým koníčkům a zálibám, což jí silně zasáhlo a mělo to velice negativní vliv na její psychiku. Za tento nedobrovolně a bolestivě strávený čas v nemocnici žalobkyně požaduje nemajetkovou újmu 100.000 Kč. Při stanovení její výše žalobkyně vycházela z principu slušnosti. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že pro vznik odpovědnosti vlastníka komunikace musí být splněny 4 podmínky, a to vznik škody, existence závady ve schůdnosti, příčinná souvislost mezi vznikem škody a výskytem závady ve schůdnosti a neexistence specifických liberačních důvodů. Vlastníku chodníku nelze přičítat odpovědnost za škodu vzniklou každým uklouznutím či jiným úrazem chodce na chodníku. Jeho odpovědnost nastupuje tehdy, kdy stav chodníku pro chodce je nepředvídatelný a tento stav vlastník chodníku mohl podle svých možností ovlivnit. Příčinou vzniku škody nebyla v daném případě závada ve schůdnosti ve smyslu § 26 odstavec 7 silničního zákona, kterou je taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou chodec nemůže předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravnětechnickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Žalobkyně však tvrdí, že komunikace nebyla udržovaná, ač tomu tak mělo být, přitom neudržovaný chodník závadu ve schůdnosti nepředstavuje. Údržba chodníku se v roce 2016 ve [obec] řídila plánem zimní údržby místních komunikacích ve městě [obec], v němž byla ulice [ulice] zařazena do prvního pořadí důležitosti. V této kategorii se provádí údržba časově do čtyř hodin od vydání pokynu k zahájení. Údržbu místních komunikací provádí pro žalovaného na základě smlouvy o dílo [právnická osoba], s. r. o. V den úrazu [datum] žalovaný postupoval podle plánu zimní údržby, a dodržel stanovené pořadí důležitosti. Zmírňování závad ve schůdnosti chodníku bylo v ulici [ulice] provedeno časově do čtyř hodin od vydání pokynu k zahájení. V této ulici od ranních do dopoledních hodin byl proveden posyp vozem s technickou solí a poté od 10:00 do 15:00 hod. další posyp pískem. Žalovaný dále poukázal na to, že klimatické podmínky panující v den úrazu byly standardní, jak vyplývá ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí v den úrazu se nelišilo od ostatních dnů v dané lokalitě. Teplota byla pod bodem mrazu, a tudíž se nárazově mohly tvořit zmrazky. Není v silách žalovaného zabezpečit všechny chodníky ve městě tak, aby byly absolutně schůdné, natož pak v tak pozdních hodinách, kdy k úrazu došlo. Pokud by se jednalo o závadu způsobenou povětrnostními situacemi a jejich důsledky, žalovaný jednoznačně dostál své povinnosti takovou závadu podle svých možností zmírnit. Není pravděpodobné, že by chodník byl neudržovaný. Pokud se na chodníku vyskytla závada ve schůdnosti a této závadě nebylo možné se vyhnout, nebylo v mezích možností žalovaného tuto závadu odstranit nebo zmírnit. Žalobkyně má povinnost podle § 19 odstavec 1 silničního zákona přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, což v zimních měsících je intenzivnější. Pokud jde o škodu žalobkyně, tak požadovanou náhradu nemajetkové újmy 100.000 Kč spočívající v bolestivé léčbě, odloučení od rodiny při pobytu v nemocnici během vánočních svátků, není možné nárokovat samostatně. Tyto psychické i fyzické útrapy jsou již zahrnuty v ohodnocení bolesti a nelze je samostatně uplatňovat nad rámec bolestného. Žalovaný uvedl, že má uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu s [právnická osoba], která má zájem na výsledku tohoto řízení. Žalovaný proto navrhl, aby tato společnost vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. 3. [právnická osoba] člen holdingu [anonymizováno], vstoupila do řízení na výzvu žalovaného učiněnou prostřednictvím soudu jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Vedlejší účastník navrhl rovněž zamítnutí žaloby. Ztotožnil se stanoviskem žalovaného. Poukázal na to, že z ustanovení § 26 odstavec 7 zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že pro vznik odpovědnosti musí jít o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace způsobenou vnějšími vlivy. Za předpokladu, že k pádu žalobkyně došlo v měsíci prosinci na chodníku, který následkem povětrnostních vlivů byl viditelně pokryt slabou sněhovou pokrývkou nebo zmrazky, je zřejmé, že kluzký povrch může a musí chodec předvídat. Příčinou pádu žalobkyně nebyla změna ve schůdnosti chodníku, kterou by ani při obezřetné chůzi respektující stav chodníku a důsledky povětrnostních vlivů nemohla předpokládat. Výši škody uplatněnou žalobkyní vedlejší účastník rozporoval a ztotožnil s žalovaným v tom, že nárok na odškodnění 100.000 Kč za bolestivou léčbu a odloučení od rodiny při pobytu v nemocnici během vánočních svátků je zahrnut do ohodnocení bolestného. 4. Místo úrazu žalobkyně zjistil soud ze záznamu o místním šetření, z fotodokumentace, z výpovědi svědka [příjmení], z mapy [územní celek], z ortofotomapy a z leteckého snímku [územní celek]. K úrazu došlo v městě [obec] na chodníku z zámkové dlažby před domem [adresa] na ulici [ulice], a to na levé straně této ulice směrem od centra města. 5. Pokud jde o stav chodníku, tedy čím byl pokryt v době úrazu, tvrdí žalobkyně v žalobě, že chodník byl neudržovaný, zledovatělý, pokrytý zmrazky sněhu a ledu, a že příčinou úrazu byla závada ve schůdnosti komunikace v důsledku její zimní neúdržby. V doplnění žaloby žalobkyně tvrdí, že chodník byl pokryt rozšlapaným sněhem, na ledové plotně bez známek posypového materiálu. U prvního jednání žalobkyně tvrdila, že než spadla, viděla, že po celé délce chodníku byla vrstva spíš zmrzlého než rozšlapaného sněhu a ledu, což se snažila obcházet, šla středem chodníku, nikoliv po kraji. Na chodníku nebyla souvislá ledová plocha, ale byly tam ledové plochy různě velké, vlastně po celé šíři chodníku. K úrazu došlo tak, že žalobkyně šlápla na led, podjela jí levá noha a přisedla si pravou nohu. I jinde to klouzalo, bylo to namrzlé prostě celkově, všude, žalobkyně šla s manželem, jak to šlo. V záznamu o místním šetření, konaném [datum], manžel žalobkyně popsal událost úrazu tak, že žalobkyně uklouzla na neuklizeném chodníkovém tělese. Žalobkyně v žádosti o odškodnění ze [datum] uvedla, že chodník v době úrazu byl neošetřený. [jméno] [příjmení] ve svém písemném prohlášení z [datum] uvedl, že žalobkyně uklouzla na ledu. Je však třeba uvést, že [jméno] [příjmení] neviděl úraz a všiml si žalobkyně, až když seděla na zemi. [jméno] [příjmení] ve svém písemném prohlášení z [datum] uvedl, že žalobkyně seděla na zasněženém a neuklizeném chodníku. Zástupce žalobkyně v předžalobní výzvě z [datum] sděluje, že úraz se žalobkyni stal na neudržovaném, zledovatělém chodníku, pokrytém sněhem. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nezjistil soud o stavu chodníku v době úrazu žalobkyně ničeho, svědci si vůbec nepamatovali, jaký byl povrch chodníku, zda na povrchu chodníku něco bylo, jak chodníky vypadaly v době úrazu. Svědek [příjmení] sdělil, že žalobkyně mohla uklouznout na námrzkách. 6. Nejvíce skutečností ohledně stavu chodníku v době úrazu bylo možné zjistit z výpovědi manžela žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení]. Podle něj, když žalobkyně s manželem vycházeli z domu, chodníky, po nichž šli, byly částečně odklizeny, velmi sporadicky, nebyla vidět velká údržba. Chodníky byly zasněžené, sníh byl pošlapaný, na chodnících byla vidět snaha o posyp pískem, písek byl na chodnících, ale částečně byl zakrytý sněhem. [obec] byl pokryt tím, co namrholilo a namrzlo. Když se žalobkyně s manželem vraceli z restaurace domů, chodníky byly ve stejném stavu. [obec] úrazu asi nebylo dost ošetřeno, bylo tam nějaké místo posypané pískem, a žalobkyně s manželem na místě, kde žalobkyně