14 C 3/2023-113 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 7. 7. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 115 Kč s příslušenstvím dle výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený zákonný příspěvek vlastníka, popřípadě provozovatele motorového vozidla, a to v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Žalobce tvrdí, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl k tomuto vozidlu ode dne 24. 7. 2020 do dne 21. 12. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 151 dní. Dlužná částka ve výši 10 115 Kč představuje samotný příspěvek ve výši 9 815 Kč (151 dní krát 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a náklady žalobce na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona číslo 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobce zaslal dne 31. 12. 2020 v souladu s § 4 odst. 6 shora citovaného zákona žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 10 115 Kč, splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2021. Žalovaný však neuhradil ničeho. Ze sdělení Městského úřadu Tišnov ze dne 24. 1. 2023 soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka] byl v době od 24. 7. 2020 do dne 21. 12. 2020 žalovaný. Požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž tento úrok z prodlení požaduje žalobce ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaný je v tomto sporu pasivně věcně legitimován, přičemž žalovaný svoji pasivní legitimaci žádným způsobem nepopřel ani neprokázal, že by zákonný příspěvek žalobci zaplatil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).