14 C 93/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 27. 2. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 426 Kč s příslušenstvím dle výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený zákonný příspěvek vlastníka, popřípadě provozovatele motorového vozidla, a to v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Žalobce tvrdí, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla – nákladního automobilu [registrační značka] [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl k tomuto vozidlu ode dne 23. 2. 2020 do dne 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 191 dní. Dlužná částka ve výši 16 426 Kč představuje samotný příspěvek (191 dní krát 86 Kč dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobce dále požaduje náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 2 x 300 Kč, a to na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona číslo 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobce zaslal dne 5. 11. 2020 a 25. 2. 2021 v souladu s § 4 odst. 6 shora citovaného zákona žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku ve výši 8 514 Kč nastala dne 19. 1. 2021 a příspěvku ve výši 7 912 Kč dne 11. 5. 2021. Žalovaný však neuhradil ničeho. Ze sdělení Městského úřadu Tišnov ze dne 18. 10. 2022 soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka] byl v době od 23. 2. 2020 do dne 31. 8. 2020 žalovaný. Požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž tento úrok z prodlení požaduje žalobce ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaný je v tomto sporu pasivně věcně legitimován, přičemž žalovaný svoji pasivní legitimaci žádným způsobem nepopřel ani neprokázal, že by zákonný příspěvek žalobci zaplatil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).