34 C 319/2022 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 6.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě přes webovou stránku právního předchůdce žalobce. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Žalovaná čerpala na úvěru částku 6.000 Kč, kterou však neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy ze dne [datum] postoupena společnosti [právnická osoba] a na základě smlouvy ze dne [datum] dále na žalobce. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. Zástupce žalobce ani žalobce se k jednání soudu nedostavili, zástupce žalobce navrhl věc projednat a rozhodnout v jejich nepřítomnosti. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu nepodepsanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, formulář předsmluvních informací a tabulku (č.l. 34-35 spisu). Z listin nevyplývá, že by smlouva byla uzavřena žalovanou, jelikož není žalovanou ani jinou osobou podepsána. Z uvedené listiny nevyplývá, že by žalovaná byla s listinou seznámena či s ní vyslovila souhlas. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalované, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Dále žalobce předložil smlouvy o postoupení pohledávek, dle jejichž obsahu měla být údajná pohledávka za žalovanou postoupena nejprve společnosti [právnická osoba] a následně na žalobce. Dopisem ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobce žalované postoupení pohledávky. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 9.465,65 Kč. Doklady o doručení zásilek žalované předloženy žalobcem nebyly. Žalobce dále předložil faktury a výpisy z účtu, ze kterých má vyplývat vyplacení částek 5.000 Kč a 1.000 Kč, výpisy jsou však nekompletní a není z nich patrné, jakému subjektu patří účet, ze kterého byly platby provedeny, stejně tak jako osoba žalované není blíže identifikována nad rámec jména a příjmení (např. datem narození, adresou či rodným číslem). Výpisy proto neprokazují, že by uvedená částka byla poskytnuta z účtu právního předchůdce žalobce na účet patřící žalované. K jednání soudu dne [datum] se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru právním předchůdcem žalobce s žalovanou a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o poskytnutí částky 6.000 Kč žalované. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavili ani nepožádali o odročení jednání, znemožnil soudu, aby poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a tvrzení o poskytnutí částky 6.000 Kč žalované prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Soud proto zamítl žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšných žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož žalované náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.