34 C 53/2022 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá, aby soud nahradil souhlasný projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále„ pozemek [parcelní číslo]“), který je ve vlastnictví žalované, k uspokojení jeho restitučního nároku. Uvádí, že je dědicem po svém otci [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], který byl držitelem restitučních nároků, které nabyl dědictvím po [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], která byla oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále„ zákon o půdě“). 2. Restituční nárok odvozuje žalobce zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne 25. 3. 2005, [číslo jednací]. S žalovanou vede ohledně svých restitučních nároků celou řadu soudních sporů. Pravomocné rozsudky vydané ve těchto věcech, včetně rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], svědčí o tom, že postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný. Celková hodnota restitučních nároků činí dle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částku [částka], do podání žaloby soudy pravomocně rozhodly o restitučních nárocích žalobce v hodnotě [částka]. 3. Žalobce i jeho právní předchůdci opakovaně žádali žalovanou o převod náhradních pozemků, v žádostech ale nebyli úspěšní i když se opakovaně zúčastňovali veřejných nabídek náhradních pozemků. Předmětem tohoto soudního řízení jsou pak nemovitosti, které jsou způsobilé uspokojit zbývající část restitučního nároku žalobce. 4. Žalovaná popřela oprávněnost žaloby. Uvedla, že pozemek p. [číslo] o jehož převod žalobce žádá, je v požadovaném rozsahu nepřevoditelný, neboť je funkčně spojený se stavbou (domem) na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále„ pozemek [parcelní číslo]“). Přes požadovaný pozemek prochází jediná přístupová cesta k domu, stejně jako k obslužnému prostranství kolem něj. Tato skutečnost je zachycena rovněž v mapových podkladech. Žalovaná poukazuje i na to, že žalobce vede souběžně celou řadu soudních řízení, v řízeních s pozemky libovolně disponuje, žaloby bere zpět a podává nové. V projednávané věci netvrdí ani neprokazuje žádný zvláštní zájem. V této souvislosti je dle žalované potřeba posoudit, zda není nárok žalobce převýšen zájmem třetí osoby, která pozemek dlouhodobě a nerušeně užívá. 5. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že požadovaný pozemek je v katastru nemovitostí vedený jako orná půda a je zemědělsky využitelný. Tvrzení o funkčním spojení se sousedním pozemkem a užívání jeho vlastníky neodpovídají skutečnosti, neboť ti jsou vlastníky i jiného pozemku přímo sousedícího s komunikací, proto nelze bez dalšího tvrdit, že by přístup k jejich domu na pozemku [parcelní číslo] nebyl zajištěn. Upozorňuje rovněž na to, že žalovaná nabízí restituentům pozemky nepřístupné či zcela nevhodné. Dne 9. 6. 2022 doložil žalobce znalecký posudek k ocenění předmětu řízení. K závěrům, které z něj vyplývají, žalovaná uvedla, že je až do vyjádření svého odborného útvaru činí spornými. 6. Ve vyjádření ze dne 29. 6. 2023 žalovaná upozornila, že žalobci bylo zatím nepravomocně v dalších řízeních vyhověno ohledně pozemků, jejichž cena převyšuje jeho restituční nárok o cca 200.000 Kč. Ocenění pozemku považuje v zásadě za správné, nicméně definitivní stanovisko bude moci učinit až po zhodnocení odpovědí znalkyně na doplňující dotazy. 7. Žalobce soudu podáním ze dne 18. 7. 2022 sdělil, že na žalobě trvá, neboť dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o celém jeho restitučním nároku. Má za to, že pozemek je převoditelný, neboť je na něm v současné době zemědělsky hospodařeno. 8. Při jednání soudu setrvali žalobce i žalovaná na názorech vyjádřených v předchozích podáních. Žalobce, uvedl, že požadovaný pozemek je dle územního plánu nezastavitelný, jedná se o zemědělskou ornou půdu, je s ním zemědělsky nakládáno. Žalovaná poukázala na to, že mezi ní a žalobcem není sporu, že žalobce je oprávněnou osobou, že má dosud nevypořádaný restituční nárok, že vůči němu postupovala liknavě a svévolně, a tedy že má právo domáhat se náhradního pozemku. Zopakovala tvrzení, že na části pozemku se nachází pozemní komunikace a jeho vydání žalobci by tak přicházelo v úvahu pouze pokud by část pozemku zahrnující pozemní komunikaci byla oddělena. 9. Za účelem zjištění skutkového stavu provedl soud dokazování listinami, ze kterých učinil následující skutková zjištění. 10. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemků PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK část [parcelní číslo] (KN p. [číslo]) a PK část [parcelní číslo] (KN p. [číslo]) vše v k. ú. [část obce], neboť nedošlo k uzavření dohody o vydání pozemků a jejich vydání brání překážka podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Podle tohoto rozhodnutí přísluší paní [jméno] [příjmení] náhrada za tyto pozemky podle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, případně náhrada podle § 16 zákona o půdě. Nemovitosti přešly do vlastnictví státu výkupem podle zák. [číslo] Sb. na základě výměru zemědělského odboru [anonymizováno] [okres], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tedy způsobem, který naplňuje restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě. 11. Z potvrzení [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že restituční nárok na nemovitý majetek v k. ú. [část obce] nabyl v dědickém řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. 12. Z potvrzení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce nabyl v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém [datum], do svého výhradního vlastnictví nevyplacené restituční nároky evidované u Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], mimo jiných, i z rozhodnutí [číslo jednací]. 13. Z výroku I. rozsudku Okresního soudu [obec] ze dne 24. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 10. 2018, soud zjistil, že hodnota nevydaných pozemků podle shora uvedeného rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha činí pro stanovení výše restituční náhrady [částka]. 14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se podává, že Nejvyšší soud potvrdil závěry soudů nižších stupňů, které hodnotily přístup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobce jako liknavý a že po žalobci nelze spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách. 15. Z dopisu [jméno] [příjmení] [jméno] fondu ČR ze dne 23. 9. 1998 bylo zjištěno, že tímto dopisem vyzval [jméno] [příjmení] k vydání náhradního pozemku v k. ú. [část obce] s tím, že je oprávněnou osobou dle rozhodnutí Pozemkového úřadu [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 3. 1998. 16. Z žádosti ze dne 2. 10. 2017 vyplývá, že žalobce požádal prostřednictvím svého právního zástupce o převod zemědělského pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] podle § 11a zákona o půdě. [anonymizováno 6 slov] [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo], byla žádost o převod pozemku zamítnuta. Obdobné žádosti podal žalobce i ohledně pozemků v k. ú. [obec] z [datum] (č. l. 39-41), k. ú. [obec] z 5. 2. [číslo] (č. l. 41-43) a k. ú. [obec] z 11. 2. 2018 (č. l. 43-45). Z žádosti založené na č. l. 45-46 soudního spisu se podává, že žalobce požádal rovněž o převod pozemků v k. ú. [část obce], [část obce] a [část obce]. 17. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku [parcelní číslo] soud zjistil, že se jedná o pozemek o rozloze 2581 m2, druh pozemku orná půda, jehož vlastníkem je žalovaná. 18. Ze stručné tabulky výpisu z registru zemědělských dotací soud zjistil, že u pozemku [parcelní číslo] je uvedena společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa]. 19. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], byla cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú [obec] u [obec] a porostu na něm oceněna podle vyhlášky č. 182/188 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., podle stavu ke dni 24. 6. 1991 na celkovou částku [částka]. K dotazu soudu znalkyně následně korigovala zjištěnou cenu na 17.112,50 Kč (č. l. 316 soudního spisu). K dotazu soudu ohledně znaleckého posudku žalovaná uvedla, že nezpracovávala vlastní posudek a má za to, že by v návaznosti na doplňující odpovědi znalkyně k posudku mohla učinit posudek nesporným, což následně učinila. 20. Z mapového výřezu z katastrální mapy (č. l. 60), výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 61), ortofotomapy (č. l. 62) a leteckého snímku (č. l. 63) soud zjistil umístění pozemku [parcelní číslo] ve vztahu k pozemkům p. [číslo] [parcelní číslo], včetně prů