41 C 137/2023-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 306 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 28. 6. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. 859182400204777062, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu. Žalobkyně tvrdila, že dodala žalovanému elektřinu v období od 31. 8. 2021 do 1. 9. 2022 v ceně 36 401 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. splatnou dne 21. 9. 2022. Žalobkyně tvrdila, že dne 12. 10. 2022 žalovaný uhradil částku 3 095 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dluh neuhradil ani poté, co bylo vyzván předžalobní upomínkou ze dne 4. 1. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Skutková zjištění soud učinil z listinných důkazů. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. ze sítě nízkého napětí č. 859182400204777062 ze dne 28. 6. 2021 soud vzal za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému na odběrné místo ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]) elektřinu a žalovaný se za dodávky zavázal platit cenu podle platného ceníku. Z faktury č. 4107014466 vzal soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována cena elektřiny odebrané v období od 31. 8. 2021 do 1. 9. 2022 v částce 36 401 Kč se splatností 21. 9. 2022. Z upomínky žalobkyně ze dne 4. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 33 306 Kč, tedy po odečtu uhrazené částky 3 095 Kč. 4. V tomto případě žalobkyně dostatečně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a že žalovanému elektřinu dodávala na požadované místo. Důkazní břemeno k prokázání zaplacení fakturované částky bylo v tomto sporu přesunuto na žalovaného. Na něm tedy bylo, aby tvrdil a prokazoval, že dlužnou částku žalobkyni zaplatil. Žalovaný v tomto řízení nic takového netvrdil a neprokazoval, proto vzal soud za prokázané, že fakturovanou částku uvedenou žalobkyní v žalobě žalovaný dosud nezaplatil. 5. [příjmení] a odběr elektřiny se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání, o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Smlouvu, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli, soud právně hodnotil jako smlouvu o dodávce elektřiny uzavřenou podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobkyně v řízení prokázala, že splnila svou povinnost, která pro ni ze smlouvy vyplývala, a to dodávat žalovanému elektřinu na dohodnuté místo. Naopak žalovaný nesplnil základní povinnost zákazníka z této smlouvy, a to zaplatit žalobkyni za dodávku dohodnutou cenu. Žaloba byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný nezaplatil příslušnou fakturu v době její splatnosti, dostal se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Z těchto všech důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 9 863,50 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 1 333 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 8 530,50 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 2 a půl úkonu právní služby po 2 460 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (3 úkonů celkem) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21 % DPH na částku 8 530,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).