41 C 24/2023-31 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 33 550 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 1. 4. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu. Žalobkyně tvrdila, že dodala žalované elektřinu v období od 6. 4. 2020 do 25. 1. 2021 v ceně 23 633 Kč, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 12. 2. 2021. Žalobkyně tvrdila, že dne 27. 4. 2021 žalovaná uhradila částku 1 000 Kč, dne 24. 5. 2021 částku 1 000 Kč, dne 30. 7. 2021 částku 4 000 Kč, dne 3. 1. 2022 částku 5 580 Kč a dne 3. 1. 2022 částku ve výši 20 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že dodala žalovanému elektřinu v období od 26. 1. 2021 do 30. 6. 2021 v ceně 21 517 Kč, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 29. 7. 2021, kdy na tuto fakturu žalovaný nic neuhradil. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dluh neuhradil ani poté, co bylo vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 5. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Skutková zjištění soud učinil z listinných důkazů. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 1. 4. 2020 soud vzal za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované na odběrné místo ([obec a číslo]) elektřinu a žalovaná se za dodávky zavázala platit cenu podle platného ceníku. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována cena elektřiny odebrané v období od 6. 4. 2020 do 25. 1. 2021 v částce 23 633 Kč se splatností 12. 2. 2021, když na tuto fakturu žalovaná zaplatila celkem částku 11 600 Kč. A dále z faktury [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována cena elektřiny odebrané v období od 26. 1. 2021 do 30. 6. 2021 v částce 21 517 Kč se splatností 29. 7. 2021. 4. V tomto případě žalobkyně dostatečně prokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a že žalované elektřinu dodávala na požadované místo. Důkazní břemeno k prokázání zaplacení fakturované částky bylo v tomto sporu přesunuto na žalovanou. Na ní tedy bylo, aby tvrdila a prokazovala, že dlužnou částku žalobkyni zaplatila. Žalovaná v tomto řízení nic takového netvrdila a neprokazovala, proto vzal soud za prokázané, že fakturovanou částku uvedenou žalobkyní v žalobě žalovaná dosud nezaplatila. 5. [příjmení] a odběr elektřiny se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání, o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Smlouvu, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli, soud právně hodnotil jako smlouvu o dodávce elektřiny uzavřenou podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobkyně v řízení prokázala, že splnila svou povinnost, která pro ni ze smlouvy vyplývala, a to dodávat žalované elektřinu na dohodnuté místo. Naopak žalovaná nesplnila základní povinnost zákazníka z této smlouvy, a to zaplatit žalobkyni za dodávku dohodnutou cenu. Žaloba byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaná nezaplatila příslušnou fakturu v době její splatnosti, dostal se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Z těchto všech důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 9 873 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 1 342 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 8 531 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 2 a půl úkonu právní služby po 2 460 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (3 úkonů celkem) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21 % DPH na částku 8 531 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).