41 C 37/2023-49 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne [datum], ve znění doplnění žaloby z [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 52 165 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 31 900 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala finanční částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se dle bodu 5. 2. smlouvy stává součástí jistiny dluhu ke konci kalendářního měsíce. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zavázala do konce kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně výše minimální splátky činí 300 Kč. Dále uvedla, že žalovaná uhradila celkem 23 151 Kč. Žalobkyně tvrdila, že mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně a pro případ prodlení vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 121 Kč měsíčně. 2. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS – zde nezjistila o žalované žádné negativní záznamy. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla příjem ve výši 35 500 Kč hrubého měsíčně, náklady na obživu ve výši 7 000 Kč měsíčně. V případě nákladů žalované vycházela žalobkyně s částkou 12 500 Kč, ke které připočítala měsíční splátku ve výši 1 200 Kč. V daném případě žalobkyně odečetla od prokázaných příjmů žalované (35 336 Kč) odhadované reálné náklady ve výši 13 700 Kč a dospěla k částce 21 668 Kč, která žalované zůstala k dispozici, a proto dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splácet sjednanou výši splátek úvěru. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit do částky 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná se zavázala uhradit měsíční minimální splátku, a to ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně částku 300 Kč, dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úrok ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení si strany v čl. 6 sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je žalovaná v prodlení. 5. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na účet č. 1033049 112/6100 dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 200 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 8 000 Kč, dne [datum] částku 4 900 Kč, dne [datum] částku 3 900 Kč, dne [datum] částku 1 800 Kč a dne [datum] částku 5 100 Kč. Z listiny nazvané„ Výpis k revolvingovému úvěru“ nebyly zjištěny žádné skutečnosti. 6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení vymáhané částky. 7. Z výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2021 byla zjištěna výše měsíční mzdy žalované v částce 35 388 Kč (červen) a 35 397 Kč (červenec). Z výpisu z interní databáze žalobkyně nebyly zjištěny žádné skutečnosti. 8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit do výše 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná se zavázala uhradit měsíční minimální splátku, a to ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně částku 300 Kč, dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úrok ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení si strany v čl. 6 sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovanou v žádosti o úvěr, příjmy žalované prověřovala na základě výplatních pásek a výdaje určila dle modelu ČSÚ. Nahlížela také do veřejně přístupných registrů. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. 10. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy, zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Posouzení úvěruschopnosti tak, jak jej žalobkyně provedla a k výzvě soudu sdělila, shledal soud dostatečným, nadto žalovaná námitky neplatnosti smlouvy ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nevznesla. 11. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tvrzení, že žalovaná převzala uváděné částky, které jí měly být žalobkyní poukázány na bankovní účet. K tomuto tvrzení žalobkyně předložila kopii z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně nazvanou„ Výpis z revolvingového úvěru“, dále výpis z bankovního účtu žalobkyně, z něhož soud vzal za prokázané, že žalobkyně odeslala platby na účet č. [bankovní účet] a ze sdělení [právnická osoba], že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované. Z těchto důkazů však soud nemohl vzít za prokázané, že žalovaná uváděné finanční prostředky převzala. Soud doplňuje, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2023, č.j. 41 C 37/2023-25 vyzvána k označení důkazů ohledně převzetí úvěru žalovanou. V případě, že žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne [datum] neoznačila žádný důkaz k prokázání tvrzení, že žalovaná převzala úvěr, pak v řízení neunesla břemeno důkazní. S ohledem mna skutečnost, že žalobkyně ze z jednání ve věci omluvila, nemohl ji soud vyzvat u jednání soudu. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalované poskytla finanční prostředky, a proto soud žalobu zcela zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku).