7 C 123/2023-26 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36 119,08 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2021 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, ze dne 16. 9. 2021 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a původním věřitelem společností [právnická osoba] (banka) je dána aktivní věcná legitimace. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému doručeno. Banka uzavřela s žalovanou dne 21. 8. 2014 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž banka poskytla žalované úvěr ve výši 110 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách 2 222,58 Kč počínaje dnem 20. 9. 2014. Anuitní splátka se sestává z platby jistiny, úroku a poplatků. Dne 21. 8. 2014 banka poskytla žalované úvěr bezhotovostním převodem peněžních prostředků na účet. Banka řádně zjišťovala úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná splátky řádně a včas nesplácela; banka v souladu s Produktovými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne 24. 6. 2020. Žalovaná neplnila ani po doručení předžalobní výzvy (podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 15. 5. 2023. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas. Soud jednal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud provedl dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěryschopnost žalované. Žalované byla poskytnuta částka 14 753,32 Kč, kterou měla vrátit do 2. 7. 2021. Žalovaná nevrátila ničeho. Úrok z prodlení byl přisouzen v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti úvěru. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 445 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 300 Kč za jeden 1 právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (tj. 3 x 500 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby. Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Za účast právního zástupce žalobkyně u jednání dne [datum] byla přisouzena polovina odměny podle § 7 bod 5 advokátního tarifu (1 290 Kč) vzhledem k triviálnímu projednání věci; paušální částka 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (711,90 Kč).