7 C 276/2023-67 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 2. 2023 ve znění doplnění ze dne 6. 9. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 121 600 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku ve výši 20 735,03 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 4 136,90 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 120 000 Kč za období ode dne 28. 2. 2023 do zaplacení a zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 121 600 Kč za období ode dne 28. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 15. 7. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec v částce 120 000 Kč, přičemž tento byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru pak byly úvěrové podmínky. V rámci uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,06 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost těchto pravidelných měsíčních splátek pak byla ve smlouvě dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání revolvingového úvěru. Žalobkyně v podaném žalobním návrhu uvedla, že žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu mezi účastníky řízení vyčerpal částku 120 000 Kč, přičemž na úhradu poskytnutého úvěru nezaplatil ničeho. Tímto měl žalovaný porušit své povinnosti plynoucí ze smlouvy a úvěrových podmínek, v důsledku čehož tak žalobkyně byla oprávněna poskytnutý úvěr zesplatnit a požadovat okamžité splacení celé dlužné částky. Tohoto svého oprávnění žalobkyně využila a ke dni 22. 11. 2022 úvěr zesplatnila a dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného k zaplacení celé pohledávky. Žalovanému byla rovněž před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva, ve které byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na nadepsané výzvy nikterak nereagoval, žalobkyně přistoupila k soudnímu vymáhání pohledávky ve výši 121 600 Kč s příslušenstvím, přičemž tato se skládá, mimo neuhrazené jistiny ve výši 120 000 Kč, také z částky 600 Kč představující náklady na vymáhání a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Příslušenství je pak tvořeno kapitalizovanými úroky, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení, úroky a zákonnými úroky z prodlení. Okresní soud Brno-venkov ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 5. 6. 2023, č. j. EPR 48977/2023-9, kterým k návrhu žalobkyně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím. Elektronický platební rozkaz ze dne 5. 6. 2023 byl usnesením ze dne 30. 6. 2023, č. j. EPR 48977/2023-14, zrušen v souladu s § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), jelikož se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Ústní jednání bylo ve věci nařízeno na den 11. 9. 2023 v 9:30 hodin. Uvedeného dne bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedeného dokazování zahrnujícího úvěrovou smlouvu, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, výzvu ke splacení úvěru, předžalobní výzvu, metodiku k posouzení úvěruschopnosti, kartu klienta, dodatku k úvěrové smlouvě, kopie dokladu totožnosti, kopie průkazu zdravotní pojišťovny, dohledání informací o činnosti klienta, potvrzení o provedené úhradě a výpisů z účtu byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Na základě zjištěného skutkového stavu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela platně se žalovaným smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a následující o. z., která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i smlouvou o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a věřitel splnil informační povinnost vůči spotřebiteli. Žalobkyně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet, když před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na jeho poměry a informace byly ověřovány a zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného. Úrok z prodlení je přisouzen v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. v relaci ke splatnosti pohledávky a prvnímu dni prodlení dlužníka. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty po zralé úvaze věřitele a dlužníka (spotřebitele), kdy žalobkyně splnila její zákonné povinnosti. Sjednané poplatky, úroky z prodlení ani smluvní úroky nebyly soudem shledány jako rozporné s hledisky uvedenými v § 1812, § 1814, § 3016 o. z., a to ve světle zásad soukromého práva, obecných principů práva a ústavního pořádku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142, § 142a o. s. ř. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 4 864 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení. Podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla přisouzena v souladu s § 11 odst. 1 písmeno a), d), g) advokátního tarifu náhrada odpovídající odměně za 1 úkon právní služby ve výši 5 980 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis a podání návrhu na zahájení řízení). Žalobkyni byla rovněž přisouzena odměna redukovaná (50 %) v částce 2 990 Kč za úkon právní služby účasti na jednání soudu dne 11. 9. 2023. K redukci soud přistoupil s ohledem na skutkovou a právní jednoduchost projednávané věci, kdy přiznání odměny rozsahu 100 % se soudu jeví jako nepřiměřená. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému z uvedených úkonů právní služby paušální částka 300 Kč (4 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty, jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (4 647,30 Kč). Celkem tak byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána částka 31 641,30 Kč. Žalovaný byl zavázán k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.; soud neshledal důvody pro lhůtu odlišnou.