7 C 290/2023-20 — Okresní soud Brno-Venkov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 3. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 900 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 900 Kč ode dne 28. 2. 2020 do zaplacení, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 20. 1. 2020, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr žalovanému ve výši 2 000Kč. Věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla smlouva o úvěru uzavřena. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a zaplatit úroky ve výši 900 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 2 000 Kč čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil (5. 3. 2020). V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty podle článku VII. odst. 2.1.1 smlouvy ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení žalovaného se splacením úvěru Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 18. 9. 2023. Žalobkyně se omluvila a navrhl jednání v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud provedl dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek věřitele. Žalovaný byl dostatečně identifikován a smlouva byla akceptována oběma smluvními stranami. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byla poskytnuta částka 2 000 Kč, kterou měl vrátit do 5. 3. 2020. Žalovaný nevrátil ničeho. Úrok z prodlení byl přisouzen v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti úvěru. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za 2 úkony nezastoupeného účastníka v řízení před soudem dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za úkony výzva k plnění a písemné podání ve věci samé. Vzhledem k výši přisouzené částky a době prodlení žalovaného je stanovena lhůta 3 dnů k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; soud neshledal důvody pro poskytnutí delší lhůty k plnění.