7 C 35/2021-46 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 1. 2. 2021 se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 776,83 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku za období od 30. 6. 2020 do 15. 7. 2020 v částce 3 780,47 Kč, úroku ve výši 15,90 % ročně z částky 42 833,17 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 30. 6. 2020 do 15. 7. 2020 v částce 799,39 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 833,17 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] která byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena dne 13. 3. 2019. Žalovanému byl na základě této smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr v částce 55 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek spolu s úrokem a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně povinnosti plynoucí ze smlouvy splnila. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas; právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 29. 6. 2020. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 7. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 26. 8. 2020. Je dána mezinárodní soudní příslušnost českého soudu podle článku 48 odstavec 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne 28. 5. 2001, publikované ve sdělení č. 123/2002 Sb. m. s . Ministerstva zahraničí a použití českého práva podle článku 48 odstavec 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne 28. 5. 2001, publikované ve sdělení č. 123/2002 Sb. m. s . Ministerstva zahraničí (článek 73 odstavec 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ibis). Žalovaný je ukrajinským státním příslušníkem s obvyklým pobytem na území České republiky a účastníci si sjednali české právo. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2020, jak vyplývá z žalobkyní předloženého seznamu odeslaných předžalobních výzev. Jednání bylo nařízeno na den 17. 5. 2023. Uvedeného dne bylo jednáno za přítomnosti právního zástupce žalobkyně. K jednání se dostavil taktéž žalovaný, který se připojil ke skutečnostem sdělovaným žalobkyní. Bylo provedeno dokazování důkazy označenými v žalobě. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Žalovaný u jednání uvedl, že si je vědom povinnosti hradit svoje závazky včetně závazku, který je předmětem tohoto řízení. Žalovaný dále navrhl, aby mu soud umožnil splácet prostřednictvím pravidelných splátek ve výši nejvýše 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ve svém závěrečném návrhu uvedla, že navrhuje, aby bylo vyhověno částečnému zpětvzetí tak, jak bylo uvedeno na č. l. 39, když žalovaný po podání žaloby uhradil dne 3. 2. 2023 částku 1 382,89 Kč a dne 5. 4. 20203 částku 2 091,43 Kč; souhrn těchto částek ve výši 3 474,32 Kč byl započten na kapitalizovaný smluvní úrok. Žalobkyně závěrem uvedla, že s navrženými splátkami nesouhlasí, když žalovaný nezná celkovou výši svých dluhů a dne 31. 3. 2023 bylo rozhodnuto o zrušení schváleného oddlužení. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (S) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem ke skutečnosti, že se v řízení jednoznačně prokázala oprávněnost nároku žalobkyně, soud výrokem I. rozhodl tak, že žalobkyni v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 42 833,17 Kč vč. příslušenství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 ve spojení s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 1 792 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odstavec 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávána opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 500 Kč, příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis návrhu). Podle § 14b odstavec 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Žalobkyni byla dále přiznána náhrada nákladů právního zastoupení odpovídající odměně podle § 7 bod 5 AT, tj. 1 x 1 450 Kč za účast na jednání dne 17. 5. 2023, tj. ponížen o 50 %, kdy soud má za to, že se jedná o triviální spor, přičemž vzhledem k okolnostem by přiznání odměny za 1 právní úkon v plném rozsahu (tedy 2 900 Kč) bylo nepřiměřené. Podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč, tj. 1 x 300 Kč. Podle § 137 odstavec 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty (745,50 Kč). Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši 6 087,50 Kč. Soud žalovanému povolil plnění ve splátkách podle § 160 odstavec 1 o. s. ř. pod ztrátou výhody splátek. Soud přihlédl k výši dluhu, době prodlení dlužníka a zájmu dlužníka předmětný dluh uhradit. I když bylo rozhodnuto dne 31. 3. 2023 o zrušení schválení oddlužení, žalovaný jako účastník soudního řízení vypověděl, že má trvalý a pravidelný příjem z pracovní činnosti (pracovní poměr na dobu neurčitou) a v současné době je schopen plnit v měsíčních splátkách maximálně do 8 000 Kč měsíčně. Žalovaný splátkami ze dne 3. 2. 2023 a 5. 4. 2023 žalobkyni uhradil částku 3 474,32 Kč; o tuto částku bylo řízení výrokem II. zastaveno (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.).