7 C 70/2023-24 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 18. 5. 2022 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 832,01 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27 832,01 Kč ode dne 14. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka přitom má představovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 33 746,61 Kč, a to za období od 4. 6. 2019 do 27. 4. 2022, kdy tato je po žalovaném požadována v návaznosti na porušení povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 22. 9. 2017. 2. Žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že s žalovaným dne 22. 9. 2017 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se v rámci nadepsané smlouvy zavázal, že žalobkyni poskytnutý úvěr v dohodnutém termínu vrátí spolu s dohodnutými úroky a poplatky, a to prostřednictvím pravidelných splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný své povinnosti poskytnutý úvěr nesplnil, když předepsané splátky nehradil řádně a včas, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na zaplacení nesplacené části úvěru vč. příslušenství a části smluvní pokuty na Okresní soud ve Znojmě. Tento svým rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, č. j. 5 C 286/2020-171, žalobkyni částečně vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 942,61 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu v celkové výši 12 167,99 Kč Smluvní pokuta se sestává ze dvou dílčích částek, a to částky 1 996 Kč a 10 171,99 Kč, přičemž částka 10 171,99 Kč byla počítána z jistiny 40 126,61 Kč za období od 21. 8. 2018 do 30. 10. 2018 (tj. 2 848,98 Kč) a z jistiny 33 746,61 Kč za období od 31. 10. 2018 do 4. 6. 2019 (tj. 7 323,01 Kč). 3. Elektronický platební rozkaz Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 9. 2022 č. j. EPR 131114/2022-5 byl zrušen usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2. 2. 2023 č. j. EPR 131114/2022-8, podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. 4. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2023, č. j. 7 C 70/2023-16, vyzván ke vyjádření se k projednávané věci, zejména pak vylíčení rozhodných skutečností a předložení důkazů k prokázání svých tvrzení. Žalovaný této možnosti nevyužil, k tvrzením žalobkyně se nevyjádřil a tvrzení žalobkyně nezpochybnil. 5. Dne 17. 5. 2023 bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. 6. U jednání 17. 5. 2023 bylo provedeno dokazování listinnými důkazy označenými v žalobě. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. 7. Soud zjistil, že se žalobkyně současnou žalobou domáhá zaplacení částky 27 832,01 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 33 746,61 Kč za období od 4. 6. 2019 do 27. 4. 2022, a to při zohlednění limitu stanoveného ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tj. 0,5násobek poskytnuté částky, nejvýše však 200 000 Kč. V tomto konkrétním případě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč, a tedy maximální výše, kterou lze žalobkyni na smluvní pokutě v souhrnu přiznat, činí 40 000 Kč. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni byla na smluvní pokutě již dříve přiznána částka 12 167,99 Kč mohla žalobkyně v souladu s § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru požadovat již nejvýše částku 27 832,01 Kč (40 000 Kč – 12 167,99 Kč), a tedy žalovanou částku. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaný byl před podáním žalobního návrhu ke zdejšímu soudu vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2022, která byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z podacího archu předloženého žalobkyní. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani po této výzvě žalobkyni ničeho neuhradil, žalobkyni tak rovněž vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z žalované částky. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (S) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (P) oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (P) oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru (S) ouhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Soud se zabýval tím, zda úvěrová smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. 14. Žalobkyně zjišťovala pečlivě úvěruschopnost žalovaného a žalovaný smlouvu uzavřel vědom si právních následků neplnění smluvních povinností. Požadovaná plnění jsou tak v souladu s právní úpravou ve světle ústavního pořádku, práva Evropské unie. Úrok z prodlení je v souladu s § 1970 o. z. a výše je dána § 12 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 113 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (tj. 3 x 300 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, výzvu k plnění a sepis návrhu. Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Žalobkyni byla dále přiznána náhrada nákladů právního zastoupení odpovídající odměně podle § 7 bod 5 AT, tj. 1 x 1 110 Kč za účast na jednání dne 17. 5. 2023, tj. ponížena o 50 %, kdy soud má za to, že se jedná o triviální spor, přičemž vzhledem k okolnostem by přiznání odměny za 1 právní úkon v plném rozsahu (tedy 2 220 Kč) bylo nepřiměřené. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke úkonu právní služby účasti na jednání paušální částka 300 Kč, tj. 1 x 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty, jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (548,10 Kč). 16. Lhůta k plnění je odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.; vzhledem k výši požadované částky a době prodlení dlužníka neshledal soud důvody pro delší dobu k plnění.