8 C 143/2023-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že v průběhu jejich soužití došlo mezi nimi k odcizení v důsledku rozdílných názorů a životních priorit. Účastníci si přestali rozumět, již rok žijí odděleně, společně nehospodaří a manželka se ze společného bydliště s dětmi odstěhovala. Manželství je již pouze formálním svazkem a obnovení manželského soužití nelze očekávat. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu nejprve žili v nesezdaném soužití po dobu šesti let a začali stavět rodinný dům. Manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], oba jako svobodní. Učinili tak proto, že si spolu rozuměli a přáli si založit rodinu. Z manželství se narodily dvě děti, a to dne [datum] [jméno] [celé jméno manželky], která již dosáhla zletilosti, a dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela]. Účastníci bydleli v rodinném domě a jejich soužití bylo dobré a spokojené přibližně do roku 2017. Následně spolu přestali trávit dostatek času a postupně mezi nimi došlo k odcizení. Účastníci se pokoušeli situaci řešit vzájemnými diskusemi, avšak trvající odcizení se jim nepodařilo odstranit. Společně účastníci hospodařili a bydleli do dubna 2022, kdy se manželka odstěhovala. Intimně se přestali stýkat přibližně 7 let předtím. Citový vztah mezi účastníky již vyprchal, zbylo z něj pouze přátelství, a účastníci si nepřejí spolu žít. K porušení manželské věrnosti nedošlo ani na straně manželky ani na straně manžela. 4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na délku trvání manželství a na význam zachování manželství pro děti, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná náprava jejich vzájemných vztahů už nepřipadá v úvahu. Pokoušeli se vztahy napravit, avšak bezúspěšně, a rozvod manželství považují za nejlepší řešení současné situace. 5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ust. § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ust. § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje nejméně od dubna 2022, tedy po dobu téměř jeden a půl roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníci netrávili společně dostatek času a nepodařilo se jim přiměřeným způsobem pečovat o jejich vzájemný manželský vztah a tento rozvíjet. V důsledku toho mezi nimi došlo k odcizení, které již účastníci nebyli schopni odstranit. 8. Poměry nezletilého syna účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem zdejšího soudu z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], který nabyl téhož dne právní moci. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu účastníků, podle níž nezletilý [jméno] byl pro dobu po rozvodu svěřen do střídavé péče účastníků s frekvencí střídání po jednom týdnu, manžel se zavázal platit na výživu nezletilého [jméno] 14.000 Kč měsíčně a manželce výživné na nezletilého [jméno] nebylo stanoveno. 9. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody, přičemž tento zájem nezletilého dítěte na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dítěte, který mu byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé dítě je nejvhodnější, když vyrůstá v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak dítě mělo jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jeho harmonický fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilého dítěte, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně nezletilého [jméno] soud z výpovědí účastníků v tomto řízení i v opatrovnickém řízení a ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilého [jméno], [územní celek], zjistil, že od faktického rozchodu účastníků v dubnu 2022 nezletilý [jméno] střídavě pobývá u otce a u matky, žádné potíže nemá a střídavá péče probíhá bez problémů. Manžel výživné řádně hradí a účastníci jsou schopni se ohledně jejich nezletilého syna vždy dohodnout. Ze zprávy [územní celek] z [datum], kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné zvláštní důvody pro zachování manželství účastníků s ohledem na jejich nezletilého syna. 10. Na základě všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, a proto návrhu manžela vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. 12. Soud ještě dodává, že nebylo možné postupovat podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, jak účastníci u dnešního jednání navrhli. Nebyla totiž splněna jedna z podmínek pro tento postup spočívající v tom, že manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Účastníci sice předložili dohodu o vypořádání společného jmění manželů z 16. 10. 2023, tato však neobsahovala zákonem stanovené náležitosti.