8 C 220/2022-29 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že manželství již delší dobu neplní svoji funkci, v červenci 2021 se manželka odstěhovala a účastníci spolu nežijí. Obnova manželského soužití nepřipadá v úvahu. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Poukázal na to, že byl zaskočen chováním manželky, která se z ničeho nic od rodiny odstěhovala. Manžel si však je vědom toho, že na světě neexistuje žádná síla, která by rozhodnutí manželky dokázala změnit. Setrvávat v manželském svazku tudíž nemá žádný význam, když manželství by plnilo pouze formální funkci. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před orgánem církve v kostele svatého [jméno] v [obec], oba jako svobodní. Z manželství se narodily tři děti, a to dne [datum] nezletilá [jméno] [celé jméno manželky], dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] a dne [datum] nezletilá [jméno] [celé jméno manželky]. Sňatek účastníci uzavřeli z lásky a nejprve bydleli v rodinném domě manželčiných rodičů, a po jednom roce se přestěhovali do bytu v [obec]. Manželství bylo spokojené po dobu asi prvních čtyř let, do těhotenství manželky s druhým dítětem. Následně došlo ke změně spočívající v tom, že účastníci se vzájemně citově odcizili, což představovalo nejzávažnější problém v jejich soužití. Tyto potíže se účastníci pokoušeli řešit formou diskuzí, avšak bezúspěšně. Manželka, která pochází z rodiny s více dětmi, si přála, aby děti účastníků měly více sourozenců, a proto měli účastníci ještě třetí dítě. Intimně se spolu přestali stýkat v době těhotenství manželky s třetím dítětem. Účastníci společně hospodařili a bydleli do července 2021, kdy se manželka odstěhovala. Citový vztah k sobě navzájem již účastníci ztratili a nepřejí si spolu žít. Od doby svého odstěhování má manželka známost s jiným mužem, s nímž od září 2021 žije, a počítá s tímto vztahem i do budoucna. Manžel žádnou známost s jinou ženou nemá. 4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na církevní formu sňatku, na význam zachování manželství pro nezletilé děti, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli. Manželka poukázala na to, že pro ni náboženské hledisko ohledně manželství není podstatné, neboť k víře má negativní vztah. Od manžela odešla, aby se rozpory mezi účastníky nadále nestupňovaly, a není již ochotna pro zachování manželství učinit ničeho ani s ohledem na nezletilé děti. Manžel v této souvislosti uvedl, že účastníci měli několik pokusů vše napravit, avšak manželka má již nového partnera. Nyní, když účastníci žijí odděleně, se jim daří lépe se na všem domlouvat, a žádná náprava vztahů mezi nimi již není možná. 5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem [datum] nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ustanovením § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ustanovení § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje od měsíce července 2021, tedy po dobu přibližně jeden a půl roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají částečně v citovém odcizení účastníků, ale zejména v porušení manželské věrnosti na straně manželky, která před úsilím o řešení potíží účastníků dala přednost jinému partnerovi. 8. Poměry nezletilých dětí účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem podepsaného soudu ze dne 20. 10. 2022 č. j. Nc 253/2022-46, který nabyl právní moci dne [datum]. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu účastníků, podle níž byly všechny tři nezletilé děti účastníků pro dobu po rozvodu svěřeny do střídavé péče účastníků a manželka i manžel se zavázali platit na výživu nezletilé [jméno] 2.500 Kč měsíčně, na výživu nezletilého [jméno] 2.000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] 1.800 Kč měsíčně. 9. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilých dětí, který je dán zvláštními důvody, přičemž tento zájem nezletilých dětí na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dětí, který jim byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé děti je nejvhodnější, když vyrůstají v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak děti měly jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jejich harmonický fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilých dětí, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně všech tří nezletilých dětí soud z výpovědí účastníků v tomto řízení i v opatrovnickém řízení a ze zprávy kolizního opatrovníka obou dětí v opatrovnickém řízení, města Ivančice, zjistil, že od odstěhování manželky v červenci 2021 se účastníci v péči o jejich tři nezletilé děti střídají tak, že se stěhují děti. Zpočátku měly děti potíže, avšak v současné době jsou již v pořádku a podle mínění obou účastníků zvládají děti střídavou péči dobře. Oba účastníci výživné řádně hradí a jsou schopni se ohledně jejich dětí dohodnout i v případě nečekaných událostí. Ze zprávy města Ivančice z [datum], kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné zvláštní důvody, které by byly v rozporu se zájmy nezletilých dětí shora uvedených v případě rozvodu manželství účastníků. 10. Na základě všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 11. Soud dodává, že nebylo možné postupovat podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, neboť nebyla splněna jedna z podmínek stanovených pro tento postup spočívající v tom, že manželé uzavřeli písemnou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu. Účastníci sice předložili dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností souvisejících se společným bydlením z [datum], tato však i přes předchozí poučení soudu neobsahovala zákonem stanovené náležitosti. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Oba účastníci se navíc svého práva na náhradu nákladů řízení vzdali.