8 C 307/2022-30 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že v létě 2021 začalo mezi účastníky docházet k neshodám, manželka měla jiné zájmy, hledala na manželovi chyby, chodila pozdě domů a schovávala telefon. Manžel měl podezření, že manželka má jiného muže. Dne 27. 12. 2021 manžel po dohodě účastníků odešel dočasně bydlet ke svým rodičům do [obec], když manželka mu sdělila, že se dá dohromady. Situace se však poté nijak nezměnila, účastníci spolu nežijí, nehospodaří, nebydlí spolu, každý se stará o své záležitosti a zájmy. Manžel je přesvědčen o tom, že manželka má jiného muže, což mu ona v podstatě potvrdila. Manžel nesouhlasí s tím, jak manželka nyní finančně hospodaří. Manželství neplní své funkce, vzájemné vztahy mezi manžely jsou vážně narušeny a žádný z manželů nemá o obnovení manželského soužití zájem. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a potvrdila všechny skutečnosti v něm obsažené. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci nejprve žili po dobu přibližně dvou let v nesezdaném soužití a z tohoto vztahu se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] [celé jméno manžela]. Následně dne [datum] uzavřeli účastníci manželství v [anonymizována dvě slova] v [obec] před [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [obec] - [anonymizováno], oba jako svobodní. Učinili tak z lásky. Bydleli spolu v manželčině bytě v [obec]. V průběhu soužití se střídala období lepší a horší, avšak celkem bylo manželství dobré až do léta 2021. V té době se chování manželky změnilo. Manželka přestala manžela informovat o tom, kde byla, případně kdo jí píše, jak činila do té doby, a na manželovy dotazy odpovídala, že manželovi po tom nic není. Manžel byl zvyklý půjčovat si manželčin chytrý telefon, neboť sám tento druh telefonu neměl, ale manželka si začala svůj telefon schovávat a manžel si ho už nemohl půjčovat. Manželka začala chodit domů z práce později, tak 3 hodiny po ukončení práce, a manžel se jí nemohl dovolat, i když v dřívější době se vracela domů z práce tak do 1 hodiny po skončení pracovní doby. Na manželovy dotazy manželka sdělila, že chodí po obchodech. Manžel manželce věřil, avšak v hloubi duše tušil, že je to jinak, ale nechtěl si to připustit. Intimně se účastníci stýkali již méně často, do doby asi 3 měsíce před odstěhováním manžela. Manželka sdělila manželovi, že si potřebuje ujasnit vztah mezi nimi, a navrhla mu, aby se odstěhoval. Manžel proto dne 27. 12. 2021 se odstěhoval ke svým rodičům, do téhož dne společně účastníci hospodařili a bydleli. Citový vztah už účastníci k sobě navzájem ztratili a nepřejí si spolu žít. Manžel žádnou známost s jinou ženou nenavázal. Podezříval však manželku, že má vztah s jiným mužem. Manželka připustila, že má kamaráda, s nímž se však intimně nestýká a nemá s ním žádný poměr, dosud se s ním vídá obden až každý den a věnuje se s ním většinou sportu. Tento vztah stále trvá, nejedná se však o intimní známost. 4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na význam zachování manželství pro nezletilé dítě a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná náprava jejich vztahů již nepřipadá k úvahu. Manžel měl v dřívější době zájem manželskou poradnu navštívit, což však manželka nechtěla. Za současných okolností manžel chce žít raději sám. Manželka v této souvislosti dodala, že komunikace mezi účastníky je narušená, a tito jsou schopni se domluvit pouze ohledně jejich nezletilého syna. 5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ust. § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ust. § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje od 27. prosince 2021, tedy po dobu jeden a čtvrt roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají ve změně chování manželky v průběhu soužití, když manželka se seznámila s jiným mužem, s nímž začala trávit čas, který dříve věnovala rodině, a dosud se s ním stýká téměř denně. I když v řízení nebylo prokázáno, že by manželka s tímto jiným mužem měla poměr intimní, soud shledal, že manželské soužití účastníků bylo tímto vztahem manželky výrazně zasaženo a důvěra mezi účastníky byla narušena. Ze vztahu manželky k manželovi se ztratila úcta a ohleduplnost, když manželka vyzvala manžela k odstěhování ze společného bydliště, aby si sama mohla vztah mezi účastníky ujasnit, a následně již soužití s ním neobnovila. 8. Poměry nezletilého dítěte účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který ve výroku o věci samé nabyl právní moci dne [datum]. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu účastníků, podle níž byl nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] pro dobu po rozvodu svěřen do péče manželky a manžel se zavázal platit na výživu nezletilého syna 3.000 Kč měsíčně. 9. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody, přičemž tento zájem nezletilého dítěte na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dítěte, který mu byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé dítě je nejvhodnější, když vyrůstá v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak dítě mělo jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jeho harmonický fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilého dítěte, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně nezletilého [jméno] soud z výpovědí účastníků v tomto řízení i v opatrovnickém řízení a ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilého [jméno], [územní celek], zjistil, že od faktického rozchodu účastníků v prosinci 2021 nezletilý [jméno] zůstal s matkou, tedy s manželkou, a bylo mu velmi líto, že se manžel odstěhoval. Manžel výživné hradí a se synem se často stýká v závislosti na svých pracovních povinnostech, když pracuje na 12 hodinové směny. Manžel vídá nezletilého syna každý den, kdy není v zaměstnání, což vychází na 5 dní v krátkém směnovém týdnu a 2 dny ve dlouhém směnovém týdnu. Manžel je se synem navíc ve styku i telefonicky. Účastníci jsou schopni se ohledně svého nezletilého syna vždy domluvit. Ze zprávy [územní celek] z 6. 3. 2023, kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné zvláštní důvody, které by vedly k závěru, že rozvod manželství účastníků je v rozporu se zájmy ne