42 C 36/2024-13 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětem řízení byl společný návrh manželů na rozvod manželství, když manžel se k návrhu manželky připojil. Manželé v návrhu uvedli, že manželství uzavřeli dne [datum], z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství bylo uzavřeno z důvodu založení rodiny. Problémy mezi manželi způsobující rozvrat manželství se projevily naplno v roce 2023, kdy v důsledku toho došlo mezi nimi k citovému odcizení a nenapravitelnému poškození jejich vztahu. Šlo o rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a trvalý. Manželé spolu asi od září 2023 nebydlí ve společné domácnosti, nesdružují spolu finanční prostředky, netráví společně volný čas, nestýkají se intimně. Manželství tak již neplní své základní funkce, stalo se pouze formálním svazkem. Manželé vyloučili obnovení společného soužití. 2. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z výpisů ze systému Centrální evidence obyvatel bylo ověřeno, že z manželství se nenarodily žádné děti. 3. Manželka vypověděla, že oba manželé naznali, že z jejich vztahu vyprchaly vzájemné city a není tak třeba manželství dále prodlužovat. Od léta roku 2023 žijí s manželem odděleně, společně nehospodaří, intimně se nestýkají, netráví společně volný čas. Problémy v manželství se s manželem pokoušeli řešit, dospěli však k tomu, že nemá cenu jejich vztah dále udržovat, a to i za situace, kdy nemají děti. Manželství měla za hluboce a trvale rozvrácené, neměla zájem o obnovení manželského soužití. Za příčiny rozvratu manželství označila, pracovní odloučení, to, že si s manželem nerozuměli, nedokázali se sladit v názorech, dostatečně spolu nekomunikovali. 4. Manžel potvrdil výpověď manželky ohledně ukončení společného soužití v létě roku 2023, i on měl manželství za trvale rozvrácené, neměl zájem o obnovení společného soužití. Za hlavní příčinu rozvratu manželství označil vzájemné neporozumění, odlišné názory na různé věci, vzájemné odcizení. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé spolu po delší dobu nežijí ve společné domácnosti, žádný z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželství účastníků tak již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku). Soud byl povinen v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťovat příčiny rozvratu, když vyšel ze shodných výpovědí obou manželů. Příčiny rozvratu manželství tak vidí v odlišných povahových vlastnostech manželů, v jejich odlišných představách o společném soužití, odlišných názorech na věci, které společné soužití přináší, na pracovní vytížení manželů. Tyto odlišnosti pak vedly k tomu, že se manželé začali vzájemně odcizovat, přestali si rozumět. Vzniklý stav se jim již i z důvodu problémů ve vzájemné komunikaci napravit nepodařilo. Nedobrá situace v manželství pak vyústila v ukončení společného soužití a definitivní rozvrat již ne zcela funkčního manželství. Soud proto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl, když ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem některého z manželů. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když navíc žádný z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.