8 C 316/2023-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Oba manželé se domáhají vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl jejich manželství. Tvrdí, že jejich společná domácnost stále trvá, manželství trvalo déle než 1 rok a účastníci spolu nežijí déle než 6 měsíců. O vypořádání majetkových poměrů, bydlení a výživného uzavřeli účastníci písemnou dohodu. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Následně účastníci ještě doplnili, že naposledy se intimně stýkali začátkem února 2023, dosud bydlí v pronajatém bytě a dohodli se, že do rozvodu budou společně bydlet v jedné domácnosti s tím, že každý z manželů podle svých možností uhrazuje každodenní potřeby zejména dětí, průběžně nakupují potraviny a ostatní potřeby podle toho, kdo má k dispozici jaké prostředky a jak který z manželů má čas. Vzhledem k tomu, že manžel je většinu času v práci, většinu těchto záležitostí zařizuje manželka. Společné stolování nebylo v rodině nikdy provozováno s ohledem na velmi málo místa v bytě. Účastníci spolu netráví volný čas, pokud nejde o nějakou mimořádnou aktivitu dítěte, a naposledy byli spolu na dovolené v červnu 2022.2. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Nejprve spolu účastníci žili v nesezdaném soužití po dobu asi 6-7 měsíců. Manželství uzavřeli dne , datum, před , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , oba jako svobodní. Z manželství se narodily 2 děti, a to dne , datum, nezletilý , jméno FO, a dne , datum, nezletilá , jméno FO, . Sňatek uzavřeli účastníci z důvodu těhotenství manželky, s ohledem na příjmení její dcery, a rovněž pro vzájemný citový vztah. Po celou dobu soužití bydleli v bytě, střídavě u nich pobýval syn manžela z jeho předchozího vztahu. Manželství považovali oba účastníci za spokojené do doby asi před 1 a půl rokem, což vychází na podzim 2022. Následně už soužití dobře nefungovalo, manžel měl druhou práci, která byla náročnější, k tomu se přidalo druhé těhotenství manželky a narození druhého dítěte. Mezi účastníky tak postupně docházelo k odcizování. Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení ohledně manželky, usnesením , Anonymizováno, z , datum, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, byl zjištěn úpadek manželky a bylo jí povoleno oddlužení. Dalším usnesením téhož soudu z , datum, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, 6 soud schválil oddlužení manželky plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Podle zprávy insolvenčního správce z , datum, manželka řádně plní podmínky oddlužení a 10 přihlášených pohledávek již bylo částečně uspokojeno v rozsahu přibližně 20 %.3. Intimně se účastníci stýkali do začátku února 2023. Ke dni prvního jednání před soudem , datum, účastníci ještě společně hospodařili, nakupování, uklízení, praní a vaření probíhalo pro všechny, z větší části ho zajišťovala manželka s manželovou pomocí. Manžel hradil náklady na bydlení, auta a pojištění, a manželka platila náklady na domácnost , právnická osoba, , hrazení plateb probíhalo pro všechny. K témuž datu oba manželé užívali byt společně, ale od začátku roku 2023 každý z nich přespával v jiné místnosti. Večery trávili tak, že například se dívali v jedné místnosti na televizi, ale každý si dělal své věci. , právnická osoba, trávili účastníci společně pouze tehdy, pokud šlo o nějakou aktivitu dítěte. Manželé spolu komunikovali pouze o dětech anebo o chodu domácnosti, o děti manželé pečovali společně. Manželka se u minulého jednání vyjádřila v tom směru, že ještě má k manželovi citový vztah, manžel k manželce rovněž, avšak manžel tento citový vztah k manželce ohodnotil tak, že je již odlišný od vztahu v době sňatku a není dostatečný k pokračování v manželském soužití. Manželka i manžel si už spolu žít nepřejí. Jiný partnerský vztah nenavázal žádný z účastníků.4. V souladu s ust. § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na krátkou dobu trvání manželství a na vzájemnou podporu a pomoc manželů. Soud doporučil účastníkům poradu s odborníkem na finanční otázky a domluvu na pravidlech ohledně praktických otázek soužití. Soud se rovněž dotázal na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Manžel sdělil, že není ochoten žádnou z těchto možností využít. Manželka poukázala na to, že manželovi navrhovala návštěvu manželské poradny, manžel to však odmítl s tím, že to už nemá význam, a manželka proto nemůže manžela k ničemu nutit.5. U prvního jednání ve věci soud shrnul dokazování a poukázal na to, že manželé v té době společně hospodařili, měli k sobě citový vztah a společně pečovali o děti, přičemž nelze mít za to, že účastníci spolu nežijí déle než 6 měsíců ani ke dni zahájení řízení , datum, ani ke dni prvního jednání , datum, . Nebylo jednoznačně prokázáno, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že obnovení soužití nelze očekávat. V této souvislosti soud ještě poukazuje na to, že v opatrovnickém řízení ohledně nezletilých dětí, které bude zmíněno níže, se účastníci shodli na tom, že ke dni , datum, ještě vedou společnou rodinnou domácnost i s nezletilými dětmi a společně pečují o děti. Návrh na úpravu péče o nezletilé děti podali účastníci pouze pro dobu po rozvodu manželství. Opatrovnický soud vzal za prokázáno, jak je uvedeno v rozsudku ze , datum, č. j. , Anonymizováno, , že účastníci dosud neukončili společné soužití, žijí ve společné domácnosti a o děti pečují společně.6. S ohledem na tyto skutečnosti bylo první jednání odročeno na dnešní den za účelem zjištění, zda dojde ke změně poměrů mezi účastníky, a za účelem zvážení obnovení soužití ze strany obou manželů. U dnešního jednání bylo zjištěno, že poměry účastníků se zásadním způsobem změnily, neboť od poloviny února 2024 již spolu nebydlí a ani společně nehospodaří, manželka se odstěhovala i s dětmi ke své matce a účastníci nemají na obnovení manželského soužití zájem.7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manžely jsou upraveny v ustanovení § 687 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odstavec 1 občanského zákoníku tak, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.8. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Toto ustanovení je třeba vykládat tak, že společné žití manželů je otázkou jejich osobního a majetkového společenství, pod čímž je třeba rozumět společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky, společné zajišťování provozu domácnosti a společná péče u děti. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoli, není vázána na existenci společného bydliště. Stav, kdy manželé spolu nežijí, vzniká obvykle tak, že jeden z manželů opustí rodinnou domácnost a odmítá se vrátit, tedy zruší manželské a rodinné společenství a odmítá je obnovit.9. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že ke dni zahájení řízení , datum, ani ke dni prvního jednání , datum, nelze mít za to, že by účastníci spolu nežili. Ze shora uvedených znaků společného žití bylo zachováno, i když pouze částečně, společné sdílení radostí i problémů, částečně společné trávení volného času, zcela společné nakládání s finančními prostředky, zcela společné zajišťování provozu domácnosti a společná péče o děti. Ke dni prvního jednání se účastníci intimně nestýkali po dobu přibližně 1 roku a přibližně po stejnou dobu každý přespával v jiné místnosti. S ohledem na to, které všechny znaky společného žití byly částečně nebo zcela naplněny, a na to, že účastníci ještě v době prvního jednání v této věci měli k sobě navzájem citový vztah, nebylo možné vyloučit obnovení soužití, a to i za situace, že oba účastníci sdělili, že žít spolu si již nepřejí. V průběhu řízení však v poměrech účastníků došlo k významné změně, a to krátce po prvním jednání, když od poloviny února 2024 účastníci již společně nehospodaří a spolu ne