41 C 256/2024-60 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění žaloby ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční minimální platbu, a to vždy do doby, dokud nebude hrazena celá dlužní částka. Žalovaná se zavázala uhradit také smluvní úrok a sjednané poplatky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně uvedla, že žalovaná se dostala do prodlení, a proto úvěr dne , datum, zesplatnila. Dále tvrdila, že pohledávka za žalovanou na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužných poplatků ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny do zesplatnění dne , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 30% ročně z dlužné od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky od , datum, do , datum, ve výši , částka, , 30 % úrok ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z , částka, od , datum, do zaplacení. Doplnila, že dlužné poplatky v částce , částka, jsou představovány 3 upomínkami za , částka, dle 8.4. smluvních podmínek. Závěrem tvrdila, že žalovaná svůj závazek neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy.2. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovanou poskytnuty před uzavřením úvěrové smlouvy, když příjmy žalované byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční splátku, včetně sjednaného úroku a poplatků. Smlouva nebyla podepsána ani jednou ze stran. Výše minimální částky byla zjištěna z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, ve výši , částka, a dále z přípisu ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, .5. Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že příjem žalované tvořily , podezřelý výraz, ve výši , částka, měsíčně, žalovaná dne , datum, převzala částku , částka, a dne , datum, částku , částka, obojí od Home credit a. s., dále žalovaná splácela úvěr ve výši , částka, u , jméno FO, .6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedený na jméno žalované, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, s poznámkou „Creditea půjčka od , právnická osoba, “ a dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, s poznámkou „Creditea půjčka od , právnická osoba, “7. Ze sjetiny z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně nebyly zjištěny soudem žádné skutečnosti ohledně uzavření smlouvy.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, .9. Výzvou ze dne , datum, , , datum, a , datum, právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne , datum, .10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované na bankovní účet finanční plnění a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni minimální měsíční částku, včetně úroků a poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalované částku , částka, a , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do výpisu z jejího účtu a nahlédnutím o veřejných rejstříků. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky.11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.12. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.13. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.14. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.18. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.19. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.20. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).21. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.22. V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by došlo k řádnému uzavření smlouvy. Žalobkyně netvrdila žádné skutečnosti, pouze soudu předložila důkaz sjetinou z jejího interního systému. Z žádného důkazu tak nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaná učinila právní jednán