41 C 265/2025-41 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu, Anonymizováno, Brno-venkov dne 7. 10. 2025, ve znění doplnění žaloby ze dne 12. 12. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 948,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla úvěr v celkové částce 48 000 Kč a žalovaný se úvěr zavázal vrátit, včetně obchodního úroku ve výši 83 567 Kč a administrativního poplatku ve výši 83 916 Kč, tzn. celkem částku 215 483 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 10 688 Kč. Následně se dostal do prodlení, a proto žalobkyně úvěr ke dni 1. 8. 2025 zesplatnila. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 77 948,61 Kč, představovanou částkou 47 041 Kč za nesplacenou jistinu, částkou 11 250 Kč za sjednaný úrok, částku 7 992 Kč za administrativní poplatek, úrok z prodlení ve výši 2 055,21 Kč a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč. Současně tvrdila, že žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty v částce 7 860,40 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný stvrdil smlouvu o zápůjčce i obchodní podmínky elektronickým podpisem prostřednictvím klientského centra. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný, prostřednictvím klientského centra, do kterého měl přístup pouze on pod svými autorizačními údaji, zvolil podpis elektronicky. Žalovaný zaslal žalobkyni tzv. verifikační platbu dne 14. 8. 2024 prostřednictvím platební brány , jméno FO, z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, , po jejím obdržení žalobkyně zaslala žalovanému platbu ve výši stejné verifikační platby. Následně žalovaný obdržel od žalobkyně na své telefonní číslo , tel. číslo, omezený kód č. , hodnota, , jehož zadáním v klientském centru vyslovil souhlas s uzavřením smlouvy.3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr, tyto informace ověřovala nahlédnutím do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík).4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaný se měl zavázat úvěr splatit s celkovými náklady úvěru ve výši 167 896 Kč, celkem se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni částku 215 896 Kč. Součástí smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Elektronický výpis informací soud zjistil, že žalobkyně evidovala údaje o úvěru.6. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ve výši , částka7. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný byl majitelem účtu č. , č. účtu, , z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne 14. 8. 2024 byla na účet od žalobkyně poukázána částka 48 000 Kč. Dále soud z výpisu z tohoto účtu zjistil, že žalovanému byla na účet dne 25. 6. 2024 poukázána půjčka od , Anonymizováno, ’, Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o. ve výši 7 000 Kč, dne 19. 7. 2024 úvěr od , Anonymizováno, ve výši 25 610 Kč, když příjem žalovaného činil částku mezi , částka, . Částečným výpisem z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 8. 2024 poukázala na účet č. , č. účtu, částku 48 000 Kč.8. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dne 16. 6. 2025, přípisem ze dne 5. 8. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 28. 8. 2025.9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky internetové komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaný se měl zavázat úvěr splatit s celkovými náklady úvěru ve výši 167 896 Kč, celkem se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni částku 215 896 Kč. Součástí smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dne 14. 8. 2024 byla na účet žalovaného poukázána částka 48 000 Kč od žalobkyně. Žalovaný převzal spotřebitelský úvěr od , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně zjišťovala na základě čestného prohlášení od žalovaného, informace ověřovala.10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.11. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.12. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.18. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).20. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.21. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný zaslal žalobkyni tzv. verifikační platbu prostřednictvím platební brány , jméno FO, z bankovního účtu žalovaného, po jejím obdržení žalobkyně zaslala žalovanému platbu ve výši stejné verifikační platby, následně žalovaný obdržel od žalobkyně na své telefonní číslo , tel. číslo, omezený kód