41 C 5/2026-36 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 6. 11. 2025, ve znění doplnění žaloby ze dne 2. 3. 2026, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 3. 2025 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla bankovním převodem úvěr v celkové částce 17 000 Kč a žalovaná se úvěr zavázala vrátit, včetně příslušenství a sjednaných poplatků (volitelných služeb). Žalobkyně uvedla, že se žalovaná dostala do prodlení s hrazením splátek, a proto smlouvu vypověděla. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 36 267,66 Kč, představovanou částkou 17 000 Kč za nesplacenou jistinu, částkou 338,30 Kč poplatek za poskytnutí úvěru a částku 18 929,36 Kč za smluvní úrok. Současně tvrdila, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované, tzn. za období od 4. 4. 2025 do 3. 7. 2025, v částce 404,92 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2025.2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o úvěr a poskytnutím údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná následně potvrdila správnost svých identifikačních údajů žalobkyni ve smlouvě a smlouvu odsouhlasila podpisem. Smlouva byla uzavřena elektronicky.3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty v žádosti o úvěr (příjem žalované, počet osob žijících ve společné domácnosti, měsíční výdaje apod.), dále žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík) a registru bankovních a nebankovních klientských informací.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 18 800 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za sjednání úvěru a poplatky za zvolené doplňkové služby. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru.6. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Autorizace ověření totožnosti, z listiny nazvané BankID výpis a z listiny nazvané Výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . nemohly být zjištěny žádné skutečnosti.7. Výzvou a předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána dne 8. 10. 2025.8. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalované. Z částečného výpisu z toho účtu soud zjistil, že žalobkyně dne 4. 3. 2025 poukázala na účet žalované částku 17 000 Kč. Současně z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 3. 3. 2025 minutovou půjčku ve výši 15 000 Kč a 37 000 Kč.9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky internetové komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatky za zvolené doplňkové služby. Na bankovní účet žalované byla od žalobkyně připsána částka 17 000 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě jeho informací. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení úvěru.10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.11. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.12. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.18. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).20. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.21. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná zaslala své identifikační údaje, které potvrdila a smlouvu odsouhlasila podpisem, čímž byla smlouva uzavřena) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena a že projevila vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána. Soud doplňuje, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2026, č. j. 41 C 5/2026-11, vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s žalovanou. Na výzvu soudu žalobkyně nijak nereagovala a žádné důkazy k prokázání svého tvrzení nepředložila.22. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení poplatků, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních pr