43 C 354/2025-61 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 20. 5. 2025, který byl převeden do rejstříku C dne 25. 11. 2025, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 596,02 Kč s příslušenstvím, z titulu rámcové smlouvy o členství v systému , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, dne 6. 2. 2024, na jejímž základě byla následně ze strany žalovaného provedena v systému žalobkyně rezervace č. , hodnota, , pro rezervované vozidlo Škoda Superb, reg. zn. , SPZ, , které žalovaný užíval v období od 6. 2. 2024 do 13. 2. 2024. Žalovaný s vozidlem ujel vzdálenost 1 460 km.2. Žalovanému byla následně za užívání vozidla vystavena faktura č. , Anonymizováno, ze dne 13. 2. 2024, splatná téhož dne, na částku 19 646,02 Kč. Žalovaný dále s pronajatým vozidlem spáchal tři dopravní přestupky, které byla žalobkyně nucena příslušenému správnímu orgánu uhradit, žalobkyně si tak po žalovaném dále nárokuje úhradu pokut ve výši 1 250 Kč a 2x 400 Kč, společně s poplatkem za vyřízení pokut ve výši 3x 300 Kč, dlužné částky za pokuty a poplatky byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 12. 3. 2024, splatná téhož dne v částce 1 550 Kč, fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2024, splatná téhož dne v částce 700 Kč a fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 3. 5. 2024, splatná dne 13. 5. 2024 v částce 700 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 27. 1. 2026, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.6. Žalobkyně se k jednání dostavila a zde s odkazem na písemnou žalobu uvedla, že žaloba je podávána z titulu smlouvy o tzv. carsharingu, tedy krátkodobého pronájmu vozidla žalovanému jako spotřebiteli, kdy se jednalo o pronájem na jeden týden, žalovaný ujel cca 1 400 km, k tomu způsobil tři přestupky, kdy pokuty byly přeúčtovány po úhradě žalobkyní, tedy jsou nárokovány dlužné částky z pronájmu a těchto pokut, s administrativními poplatky a smluvním příslušenstvím.7. Soud vyšel dále listinných důkazů rámcovou smlouvou, bilancí kilometrů, fakturami, dokladům k úhradám pokut a předžalobní výzvou.8. Jednání bylo následně odročeno na 24. 2. 2026, za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobkyní, a to konkrétně ve vztahu k propočtu nárokované částky, specifikace poplatků, tedy jaké služby byly žalovanému za tyto poplatky poskytnuty, a dále k doplnění tvrzení k oprávněnosti nároku na smluvní úrok ve výši 0,1 % denně, a to s ohledem na ochranu spotřebitele.9. Žalobkyně své tvrzení doplnila v soudem poskytnuté lhůtě podáním ze dne 6. 2. 2026, kdy uvedla, že nárokovaná částka se skládá z týdenního nájemného za „balíček Týden (tarif Basic) pro vozidlo Superb ve výši 4 190 Kč, dále z částky za ujeté kilometry, tj. 1 460 km x 10,50 Kč/km, v celkové výši 15 330,02 Kč a z částky za minuty účtované nad rámec balíčku Týden v sazbě 14 Kč/min, v částce 126 Kč za 9 minut. Žalobkyně dále specifikovala obsah administrativního poplatku za pokutu ve výši 3x 300 Kč a uvedla, že výše smluvního úroku je sjednána v č.l. 6.9 všeobecných obchodník podmínek žalobkyně, přičemž k tomuto dále uvedla, že tento je nárokován pouze od dne podání žaloby dne 20. 5. 2025, přičemž v žalobním petitu bylo v důsledku chyby v psaní uvedeno, že tento si žalobkyně nárokuje od 14. 5. 202410. K odročenému jednání dne 24. 2. 2026 se následně řádně dostavila žalobkyně, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.11. Na odročeném jednání byly provedeny další listinné důkazy, konkrétně ceník žalobkyně a detail registrace založeným na č.l. 51 spisu.12. Podle § 2321 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Podle § 2324 občanského zákoníku nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.14. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá úhrady pohledávky ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku, je v celém rozsahu důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným dne 6. 2. 2024 uzavřela rámcovou smlouvu o členství v systému žalobkyně, a že žalovaný následně téhož dne učinil rezervaci č. , hodnota, na vozidlo Škoda Superb v rámci balíčku Týden (tarif Basic) pro vozidlo Superb. Doba pronájmu vozidla byla sjednána od 6. 2. 2024 do 13. 2. 2024.16. Žalovaný předmětné vozidlo reg. zn. , SPZ, převzal (počal s užíváním) dne 6. 2. 2024 v 11:44 hodin, s počátkem fakturace od 11:51 hodin, vozidlo bylo žalovaným žalobkyni vráceno (odstaveno v souladu se smlouvou a necháno žalobkyni k dispozici) dne 13. 2. 2024 v 11:59 hodin. Žalovaný překročil dobu užívání vozidla v délce jednoho týdne o více než 8 minut, v důsledku čehož byl žalovanému naúčtován pronájem nad rámec sjednaného balíčku v délce 9 minut.17. Žalovaný s vozidlem za dobu užívání ujel vzdálenost v délce 1 460 km, přičemž dále za dobu užívání spáchal celkem tři dopravní přestupky, a to dne 9. 2. 2024 v 21:00 hodin, kdy překročil maximální povolenou rychlost o 20 km/h, dále dne 12. 2. 2024 v 9:33 hodin a dne 13. 2. 2024 v 9:41 hodin, kdy zastavil s vozidlem v úseku platnosti značky zákaz zastavení, za což mu byly naúčtovány pokuty ve výši 1 250 Kč a 2x 400 Kč. Předmětné pokuty byly následně zaplaceny žalobkyní.18. Bylo prokázáno, že žalovaný užíval v době od 6. 2. 2024 do 13. 2. 2024 vozidlo tovární značky Škoda Superb, reg. zn. , SPZ, , přičemž za toto užívání byl povinen v souladu s uzavřenou rámcovou smlouvou a ceníkem žalobkyně, který je nedílnou součástí rámcové smlouvy, žalobkyni za sjednaný produkt uhradit nájemné ve výši 4 190 Kč, částku za ujeté kilometry ve výši 15 330,02 Kč a nájemné za užívání vozidla nad sjednaný balíček ve výši 126 Kč.19. Žalobkyně předmětné částky žalovanému vyúčtovala fakturou č. , Anonymizováno, . Žalovaný se dále v souladu s čl. 8.1 písm. a) všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí rámcové smlouvy, zavázal uhradit žalobkyni částky zaplacené na pokutách za dobu užívání vozidla společně s administrativním poplatkem ve výši stanovené ceníkem žalobkyně, tj. v částce 300 Kč.20. Žalovaný se za dobu užívání vozidla dopustil třech přestupků, přičemž žalobkyně následně částky za pokuty a administrativní poplatky žalovanému vyúčtovala fakturou č. , Anonymizováno, v částce 1 550 Kč, fakturou č. , Anonymizováno, v částce 700 Kč a fakturou č. , Anonymizováno, v částce 700 Kč.21. Soud s ohledem na výše uvedené konstatuje, že žalobkyní byla prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobkyně srozumitelně vysvětlila, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka.22. Byl prokázán nárok na částku 15 330,02 Kč, odpovídající neuhrazenému nájemnému skládajícímu se z částky za sjednaný balíček ve výši 4 190 Kč, částky za najeté kilometry v sazbě 10,50 Kč/km ve výši 15 330,02 Kč a z částky za užívání vozidla nad dobu sjednanou v sazbě 14 Kč/min ve výši 126 Kč. Žalobkyně výši nároku srozumitelně vysvětlila, přičemž v tomto směru byl doložen výpis z interního systému žalobkyně o užívání vozidla na č.l. 20 spisu.23. Rovněž byl prokázán nárok na částku 2 950 Kč, odpovídající žalobkyní uhrazeným pokutám ve výši 1 250 Kč a 2x 400 Kč za dobu užívání vozidla žalovaným a poplatků za administrativní vyřízení pokut ve výši 3x 300 Kč, přičemž žalobkyně k tomuto předložila jednotlivé výzvy k zaplacení pokut, včetně výpisů z bankovního účtu o jejich zaplacení žalobkyní. Žalovaný se zavázal náklady na pokuty (pokutu samotnou a administrativní poplatek) zaplatit v čl. 8.1 písm. a) všeobecných obchodních podmínek žalobkyně.24. Rovněž byl prokázán nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, který byl sjednán čl. 6. 9 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Soud v dané věci dospěl k závěru, a to při přihlédnutí k povaze uzavřené smlouvy, která je smlouvou spotřebitelskou, že sjednaná výše smluvního úroku z prodlení není v rozporu s dobrými mravy. Výše sjednaného úroku z prodlení je, za přihlédnutí k projednávané věci, soudem považována za přiměřenou.25. Soud v dané věci zohlednil předmět podnikání žalobkyně, především pak zohlednil, že smluvní úrok je žalobkyní nárokován až od data podání žaloby, když tato otázka byla vyjasněna v průběhu řízení, neboť prvotně byly v žalobě uváděny údaje protichůdné, nebylo zřejmé, zda je příslušenství požadováno od data podání žaloby (jak uváděno v textu), nebo již ode dne násle