7 C 86/2026-19 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 570 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 22. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr téhož dne ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal ke smluvnímu úroku 12 000 Kč. Žalovaný splátky úvěru nehradil vůbec. Žalobkyně tak požaduje i smluvní pokutu 0,1 % denně po zesplatnění úvěru ke dni 25. 98. 2024, tedy od 26. 8. 2024 do data předžalobní výzvy dne 19. 10. 2025 ve výši 12 570 Kč. Žalobkyně se domáhá úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu.2. Žalovaný se na výzvu soudu ve formě usnesení nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 20. 4. 2026 v nepřítomnosti účastníků; žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný, ač mu bylo předvolání doručeno řádně a včas, se k jednání nedostavil (ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o. s. ř.).3. Soud na základě důkazů označených žalobkyní, provedených u jednání (protokol o jednání) zjistil skutkový stav dle skutkového děje sděleného žalobkyní4. Po provedeném dokazování a podřazení pod zákonná ustanovení má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/20123 Sb., občanského zákoníku, o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který je spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nezaplatil ničeho z poskytnutého úvěru 30 000 Kč, nezaplatil smluvní úrok 12 000 Kč, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 25. 8. 2024 a žalobkyně důvodně požaduje i smluvní pokutu 12 570 Kč. Žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. byl přisouzen i zákonný úrok z prodlení (výrok I.). V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalobkyně ve sjednané lhůtě ani následně uhradil na splátkách více, než tvrdila žalobkyně.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 183 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 3 300 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (AT). Žalobkyni byla přiznána odměna za 4 úkony (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) jednotlivé úkony § 11 odst. 1 AT (3 x 3 300 Kč). Podle § 13 odst. 4 AT náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 450 Kč (3 x 450 Kč).6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., soud s ohledem na výši dlužné částky a doby od jejího poskytnutí neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.