711 C 27/2020-54 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], [obec], na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří se spoluvlastnický podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [číslo], a to každý spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny ([list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]). Na základě této kupní smlouvy bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání pro [jméno] [příjmení], která je matkou žalobkyně a žalovaného, a to, že žalovaný a oprávněná z věcného břemene se budou podílet na nákladech představující inkaso (tedy spotřebu energií). Žalobkyně v bytové jednotce nebydlí. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný užívá společnou věc, tedy bytovou jednotku [číslo] k.ú. [obec], nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, kdy užívá více jak ideální jednu polovinu této bytové jednotky. Fakticky žalovaný užívá nemovitost celou. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla upravena platba za užívání. Podle názoru žalobkyně nelze ujednání v kupní smlouvě považovat za smlouvu o užívání nemovitosti mezi účastníky, jedná se pouze o stanovení věcného břemene. Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na náhradu za toto nadužívání, z titulu bezdůvodného obohacení i z titulu náhrady za omezení vlastnického práva, a to s ohledem na ustanovení o promlčecí lhůtě za tři roky zpětně ode dne podání této žaloby, od [datum] do [datum]. Běžné tržní nájemné v podobných bytových jednotkách v obci a okolí [obec] se pohybuje kolem [částka] měsíčně, žalobkyně zohledňuje i existující doživotní bezúplatné věcné břemeno [jméno] [příjmení] a požaduje částku [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], tj. za 36 měsíců, v celkové výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že považuje za nespornou otázku spoluvlastnictví předmětné bytové jednotky žalobkyní a žalovaným, jakož i existenci věcného břemene ve prospěch paní [jméno] [příjmení]. Má však za to, že z kupní smlouvy ze dne [datum] jednoznačně plyne vůle směřující k vzájemnému uspořádání vztahů mezi vlastníky jednotky (a jejich případnými právními nástupci) a oprávněnou, a to ohledně způsobu užívání jednotky oprávněnou z věcného břemene i práv a povinností spoluvlastníků. Jelikož je kupní smlouva právním jednáním všech dotčených osob, je zřejmé, že tímto způsobem došlo též k výslovné dohodě o způsobu užívání společné nemovité věci ve vztahu mezi spoluvlastníky. Právní postavení žalovaného je tak obdobné postavení oprávněné, avšak pro žalovaného nelze zřídit věcné břemeno, jelikož by toto bylo k věci jeho vlastní. Je zřejmé, že vůle oprávněné a nabyvatelů-spoluvlastníků byla ta, že jednotku bude zásadně užívat výlučně oprávněná, pro niž je zřízeno toto právo k celé jednotce, ale zároveň je zde výslovně upraveno právo žalovaného jednotku s oprávněnou spoluužívat za současné povinnosti hradit náklady spojené nejen s užíváním, ale i s opravami, údržbou, hrazení fondu oprav domu apod. Užívání jednotky žalobkyní, případně jiným spoluvlastníkem se nepředpokládá. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že nejsou splněny podmínky pro„ nadužívání“ společné věci, neboť jednak žalovaný užívá společnou věc po právu, a jednak nemůže„ nadužívat“ svůj podíl, jelikož k jednotce je zřízeno věcné břemeno pro oprávněnou, která má založeno právo užívat celou tuto jednotku. Žalovaný nadto fakticky užívá pouze jednu místnost. Ochrany práva užívání by se mohla domáhat pouze oprávněná z věcného břemene, žalobkyně tudíž není ve věci ani aktivně legitimována. 3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], v k.ú. [obec], na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří se spoluvlastnický podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [číslo], na jejímž základě se žalobkyně a žalovaný stali podílovými spoluvlastníky této bytové jednotky, a to každý spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½. V kupní smlouvě, jejíž smluvní stranou byla rovněž matka žalobců [jméno] [příjmení] jako oprávněná z věcného břemene, účastníci v čl. V. zřídili bezplatně ve prospěch [jméno] [příjmení] věcné břemeno k této bytové jednotce spočívající v právu osobního doživotního bydlení a užívání bytové jednotky. Věcné břemeno bylo zřízeno jako osobní výlučně ve prospěch oprávněné a bylo zřízeno k předmětným nemovitostem v celém jejich rozsahu. V odst. 5.3. bylo dohodnuto, že při výkonu práva plynoucího z věcného břemene je oprávněná povinna strpět, aby bytovou jednotku spoluužíval i kupující [jméno] [příjmení] a případní budoucí členové jeho domácnosti. oprávněná se v odst. 5.5. zavázala, že bude hradit v plné výši náklady spojené s užíváním, opravami a údržbou předmětné bytové jednotky, zejména náklady za dodávky el. energie, vody a plynu, tepla, fond oprav, a v případě spoluužívání [jméno] [příjmení] se bude na těchto nákladech podílet každý z nich jednou polovinou. 4. Soud na základě tohoto mezi účastníky nesporného skutkového stavu věc posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto již další dokazování ve věci neprováděl. 5. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníci. 6. Podle § 1122 odst. 1 obč. zákoníku podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 7. Podle § 1126 odst. 1 obč. zákoníku je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. 8. Podle § 1298 obč. zákoníku je-li zřízena služebnost bytu náleží vlastníku právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled. 9. V daném případě se žalobkyně domáhá náhrady za užívání společné věci žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Konstantní judikatura se postupně ustálila na závěru, že taková situace může být posuzována jako bezdůvodné obohacení nadužívajícího spoluvlastníka, nebo jako omezení vlastnického práva vyloučeného spoluvlastníka, v závislosti na daném skutkovém stavu (např. rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 503/2011, nověji např. sp. zn. 22 Cdo 4756/2010, 28 Cdo 1790/2011). Totiž užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, dohody spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. Naopak neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí či dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci jeho vlastnického práva, náleží mu za toto omezení vlastnického práva (pokud se strany ovšem nedohodly jinak) odpovídající náhrada. 10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli v rámci kupní smlouvy dohodu o užívání společné věci, a to tak, že umožňují užívání celé věci své matce jako oprávněné z věcného břemene, a zároveň se dohodli na možnosti užívání věci současně žalovaným. Po právní stránce jde nepochybně o dohodu obou spoluvlastníků o užívání společné věci. Protože tedy existuje právní důvod, na základě něhož je žalovaný oprávněn věc užívat (dohoda spoluvlastníků), nemůže na jeho straně docházet k bezdůvodnému obohacení. 11. Pokud jde o omezení vlastnického práva žalobkyně spočívající v nemožnosti užívat společnou věc (§ 1115 obč. zákoníku), toto je dáno, a to na základě věcného břemene [jméno] [příjmení], která je z titulu služebnosti bydlení oprávněna užívat celou nemovitou věc. Věcné břemeno bylo v daném případě zřízeno bezúplatně, ke společné věci v celém rozsahu, a již z tohoto titulu je žalobkyně jako vlastník z užívání společné věci vyloučena (§ 1298 obč. zákoníku). Taková situace však nenastala proti vůli žalobkyně, naopak zcela v souladu s ní, a pokud žalobkyně s takovým hospodařením se společnou věcí souhlasila a s druhým spoluvlastníkem se na tomto dohodla, bylo její vlastnické právo sice omezeno, ale na základě její svobodné vůle. A jestliže bylo mezi účastníky dohodnuto, že byt je oprávněn užívat spolu s matkou rovněž žalovaný, pak se jedná o omezení práva oprávněné z věcného břemene, nikoliv žalobkyně. Podobně např. v rozhodnutí Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 3983/2015 řešil situaci, kdy se spoluvlastníci dohodli na to, že společná věc bude pronajata třetí osobě, a dovodil, že„ nárok na náhradu za neužívání společné věci v takovém případě nebude přicházet do úvahy, je tomu tak z toho důvodu, že spoluvlastníci svým dobrov