11 C 279/2022-15 — Okresní soud v Blansku

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému s účinností od [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že shora uvedenými rozsudky byla stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ode dne [datum] ve výši 2 800 Kč měsíčně. Žalovaný ukončil v červnu 2022 studium na učilišti, je tedy schopen se sám živit. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že až do [datum] byl nadále žákem [anonymizováno] [ulice] v [obec], studium ukončil teprve k tomuto datu a od [datum] nastupuje do práce, proto souhlasí s tím, že vyživovací povinnost k němu zanikla, ale až k [datum]. Žaloba je důvodná pouze částečně. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ode dne l [číslo] ve výši 2 800 Kč měsíčně. [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] je prokázáno, že žalovaný byl k tomuto datu žákem druhého ročníku denní formy vzdělávání v oboru [anonymizováno] Pracovní smlouvou z [datum] je prokázáno, že žalovaný je zaměstnancem [právnická osoba] [právnická osoba], [obec] s nástupem práce [datum]. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle ust. § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Vyživovací povinnost rodičů k dětem zakotvená ustanovením § 910 odst. 1, § 911 občanského zákoníku není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopnostmi sám se živit, což je pojem, který soud musí vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Soud analogicky postupoval podle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku v dané věci v případě již zletilého žalovaného a dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zanikla od [datum], neboť do té doby žalovaný pokračoval ve vzdělávání a přípravě na budoucí povolání, zatímco od tohoto data je již schopen se sám živit a nastupuje do zaměstnání. Soud proto žalobu za období od [datum] do [datum] zamítl, a od [datum] bylo žalobě zcela vyhověno. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, žádnému z účastníků však náklady v řízení nevznikly.