3 C 236/2021-43 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud z exekuce vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka] proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo], vyloučil movité věci uvedené v protokolu o soupisu movitých věcí exekutorem ze dne [datum] specifikované v žalobě s odůvodněním, že vlastníkem těchto věcí je žalobce. Žalobce podal exekutorovi návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, neboť tyto jsou v jeho výlučném vlastnictví. Usnesením exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byl návrh žalobce na vyškrtnutí věcí pod položkou 3 a 5 ze soupisu movitých věcí ze dne [datum] zamítnut. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jí nejsou známy žádné bližší okolnosti věci, proto ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. <b>3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 4. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce ve prospěch oprávněného [právnická osoba], [IČO] k vymožení povinnosti [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (v této věci žalované) společnosti pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [exekutorský úřad], [ulice a číslo]. 5. Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je prokázáno, že exekutor rozhodl o provedení exekuce v této věci prodejem všech podle zákona exekucí postižitelných movitých věcí povinného. 6. Protokolem o soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] je prokázáno, že dne [datum] byl proveden soupis movitých věcí pracovníkem exekutora na místě samém v [obec a číslo] za přítomnosti [jméno] [příjmení], přičemž do soupisu byly zařazeny následující věci: [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. 7. Žalobce podal dne [datum] exekutorovi návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu (věci pod položkou 3 a 5 s tím, že tyto věci nejsou ve vlastnictví povinného, ale ve vlastnictví žalobce. O soupisu věcí těchto byl žalobce vyrozuměn exekutorem dne [datum]. 8. Exekutor rozhodl usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o tom, že návrhy na vyškrtnutí ze soupisu zamítl s odůvodněním, že nebylo dostatečně prokázáno, že žalobce je vlastníkem movitých věcí. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. 9. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající [jméno] [příjmení] prodal žalobci vozidlo [příjmení] [příjmení] 1.4, [registrační značka]. Zároveň s vozidlem byly předány také klíče, technické průkazy a sada kol a pneu [anonymizováno]. 10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že touto smlouvou prodávající Mgr. [jméno] [příjmení] prodal žalobci [anonymizováno 10 slov] za celkovou cenu [částka]. 11. Výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly plně potvrzeny údaje uvedené v kupních smlouvách. 12. Svědci nejsou v žádném bližším vztahu k žalobci, při soudním jednání vypovídali spontánně, plynule, s jistotou a přesvědčivě, i když si vzhledem k odstupu času již nevzpomněli na některé podrobnosti. Svědci přiléhavě odpovídali na položené otázky. Ve výpovědi svědků soud neshledal žádné podstatné rozpory a žádné důvody pro pochybnosti nevyplynuly ani z chování svědků při výslechu. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud hodnotil výpovědi obou svědků jako plně věrohodné. 13. Vzhledem k tomu, že žalobce věrohodně popsal způsob nabytí vlastnictví k předmětným věcem, doložil jej listinami, přičemž se údaje shodovaly s výpověďmi svědků, soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že k předmětným věcem nabyl vlastnické právo žalobce. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 15. Podle § 68 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen e. ř.) ve znění pozdějších předpisů může ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. 16. Podle § 68 odst. 4 e. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 17. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. 18. Výkonem rozhodnutí je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty náležející povinnému (v definovaných případech i manželovi povinného). Citovaná ustanovení procesně řeší situaci, kdy by v exekučním řízení mělo dojít k postižení majetku třetí osoby (např. do soupisu movitých věcí byla v bytě povinného zahrnuta i věc, která nepatří do vlastnictví povinného). V takovém případě se tato třetí osoba může bránit uplatněním tzv. excindační (excisní) žaloby podle § 267 o. s. ř., která představuje iniciování tzv. zvláštního incidenčního sporu o vyloučení věci z exekuce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1977/2009, 20 Cdo 339/2012). Aktivně legitimovanou k jejímu uplatnění je třetí osoba, jíž bylo výkonem rozhodnutí zasaženo do jejich majetkových práv (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013), a pasivní legitimace svědčí oprávněnému, v jehož prospěch byl příslušný majetek exekvován (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 516/2010). 19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Byl respektován předepsaný procesní postup (žaloba byla podána až po zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekutorem), byly dodrženy lhůty stanovené exekučním řádem pro podání excindační žaloby (30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora) a žalovaná (která figuruje v exekučním řízení jako oprávněná) je ve věci pasivně legitimována. Dále bylo prokázáno, že k předmětným movitým věcem, které byly sepsány v rámci exekuce, má vlastnické právo žalobce. Vlastnické právo je právo ovládat věc svou mocí, tj. mocí nezávislou na současné existenci moci kohokoli jiného k téže věci; vlastnické právo je tedy přímým právním panstvím konkrétně určené osoby (resp. v případě spoluvlastnictví více osob) nad určitou věcí. Z řečeného vyplývá, že existence vlastnického práva osoby odlišné od povinného je právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že k předmětným sepsaným věcem nabyl vlastnické právo žalobce, nikoli povinný, proto soud žalobě na vyloučení věcí z exekuce s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl v plném rozsahu (výrok I.). 20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za 4 úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu ze dne [datum], žaloba, 2 x příprava na jednání). Dále žalobce požadoval paušální náhradu hotových výdajů za účast u 2 jednání soudu. Pokud jde o paušální náhradu hotových výdajů, soud konstatuje, že podle § 151 odst. 3 o.s.ř. přísluší paušální náhrada hotových výdajů účastníku, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., pouze v případě, že nedoložil výši svých hotových výdajů. Zákon totiž ponechává na nezastoupeném účastníku, zda jako náhradu nákladů řízení bude uplatňovat hotové výdaje, jež mu skutečně vznikly a jež také doložil, nebo zda bude uplatňovat náhradu hoto