706 C 17/2020-78 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese: [adresa žalovaného] Smluvní vztah trval až do [datum]. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaná po skončení smluvního vztahu neumožnila jeho demontáž, přestože tuto povinnost odběrateli ukládá zákon (§ 49 zák. č. 458/2000 Sb.) i smluvní obchodní podmínky. Žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzvala k vydání elektroměru a současně ji upozornila, že bezesmluvní odběr je odběrem neoprávněným. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [část obce a číslo], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá. K elektroměru umožnil přístup manžel žalované. Tehdy byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Manžel žalované podepsal listiny o zjištěných skutečnostech – neoprávněném odběru elektřiny. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Dne [datum] Všechny výše uvedené skutečnosti činí žalovanou odpovědnou za škodu za neoprávněný odběr elektřiny, a to jednak z pozice zákazníka (odběratele), který porušil zákonné a smluvní podmínky a současně i z pozice vlastníka nemovitosti. Žalobkyně za použití příslušných právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku ve výši [částka] žalované vyúčtoval. Žalovaná však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradila, přes písemnou upomínku žalobkyně. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že byla odběratelem elektrické energie nebo uživatelem nemovitosti, tedy že by byla pasivně legitimována ve věci. 3. V posuzovaném případě se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť je uplatněn nárok ze smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi státní příslušnicí Polské republiky a společností se sídlem v České republice, založené dle práva České republiky. Za této situace je pro posouzení pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu nutno užít přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Brusel I bis (dále jen Nařízení). 4. Podle čl. 4 bod 1 Nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 18 bod 2. Nařízení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. 5. Podle konstantní judikatury (srov. mutatis mutandis zejména usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 ze dne 25. června 2014) se pravidla mezinárodní příslušnosti zakotvená v čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) ze dne 22. 12. 2000, č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nyní čl. 18 bod 2 Nařízení č. 1215/2012), se uplatní v případě žaloby směřující proti spotřebiteli, pokud má spotřebitel bydliště na území některého z členských států, popř. pokud na území některého z členských států měl své poslední známé bydliště, a to bez ohledu na jeho státní příslušnost. 6. Žalovaná byla podle žalobkyní předložených listin stranou smlouvy o dodávce elektřiny. Žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel, ze smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalované. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy bydliště v České republice. 7. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o žalobu, kterou podal smluvní partner proti spotřebiteli, je na místě pro účely posouzení mezinárodní příslušnosti soudů aplikovat čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. Podle něj může být žaloba podána pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. Soud nezjistil žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by měla žalovaná bydliště v jiném členském státě, ani skutečnosti, které by mu umožnily dospět k závěru, že žalovaná má bydliště mimo území Evropské unie (což je případ, kdy by se pro posouzení mezinárodní příslušnosti českých soudů použil článek 4 nařízení Brusel I). 8. Nařízení Brusel I bis, včetně čl. 18 odst. 2, se proto použije i na takové případy, kdy soudy nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný (spotřebitel) své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (srov. mutatis mutandis zejména usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 ze dne 25. června 2014). Soud proto dospěl k závěru, že je soudem mezinárodně příslušným k projednání daného sporu dle článku 18 Nařízení Brusel I bis ve spojení s ust. § 84 a § 85 o. s. ř. Rozhodným právem je dle čl. 6 odst. 1 písm. a) nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české. 9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [právnická osoba] má soud za zjištěné, že [právnická osoba] [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [část obce a číslo] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná byla vlastníkem pozemku parc. č. st. 22, jehož součástí je budova [adresa] v [katastrální uzemí] [obec]. 11. Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že smluvní dodávka elektřiny do odběrného místa žalované ([část obce a číslo]) trvala do [datum] a konečný stav elektroměru [číslo] byl [anonymizována dvě slova] kWh. 12. Z výzvy z [datum] vyplývá, že žalobkyně oznámila žalované, že smluvní odběr elektřiny byl ukončen pro neplnění smluvních povinností ke dne [datum] a současně ji upozornila, že bezesmluvní odběr je odběrem neoprávněným. 13. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum] vyplývá, že kontrolor zjistil odběr elektřiny bez řádné smlouvy, plomby byly porušeny. Stav elektroměru [číslo] při demontáži dne [datum] byl [číslo] kWh. Při kontrole odběrného místa byl přítomen [jméno] [příjmení], který uvedl, že je manželem žalované. 14. Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny bylo provedeno na základě změřené spotřeby elektrické energie v množství [anonymizováno] MWh; po připočtení činnosti operátora trhu, obnovitelných zdrojů, náhrady za neoprávněný odběr, platby za příkon a daně z elektrické energie činí náhrada škody za neoprávněný odběr [částka]. Dále byly vyčísleny oprávněné náklady na zjištění a odstranění neoprávněného odběru ve výši [částka]; celkem tedy [částka]. 15. Fakturou [číslo] vystavenou [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky [částka] ([anonymizována dvě slova] + 21% DPH ve výši [částka]) ve lhůtě do [datum]. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 17. Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - energetický zákon ve znění pozdějších předpisů je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojen